Zápisník Cesty Česka

Cesta Česka
Cesta Česka, Zápisník Cesty Česka
25. 6. 2017

Dnes začínám s publikováním minisérie textů, v nichž se chci věnovat české společnosti a její (naší) cestě. Takové „odkud, kam, proč a jak“. Předem upozorňuji, že mým záměrem není psát přesné analýzy a syntézy, ani se nechci věnovat příliš ekonomice a politice. Chci se zaměřit na to, co se týká každého z nás, podle nejlepšího vědomí a svědomí.



Proč cesta Česka? Protože stejně jako má každý člověk nějakou svou životní cestu, má svou cestu i každá společnost a každý národ. Ta cesta někde začala, u člověka narozením, u společnosti nejspíš jejím založením a pojmenováním. Cesta někudy vede a někam směřuje. To, čím člověk projde a za čím míří, tvoří z velké části jeho charakter a identitu. Stejné platí i pro společnosti a národy. Protože jsem Čech a nejsem na podobné úvahy sám, založili jsme s přáteli spolek Cesta Česka, jehož smyslem je přispět k tomu, aby se česká společnost rozvíjela správným směrem.



Česká společnost bezpochyby kráčí kupředu. Ale víme kam? Známe směr? A můžeme si ho sami zvolit? Jelikož věřím ve svobodnou vůli, tak nepochybuji o tom, že můžeme. Nejprve však musíme vědět, kam chceme jít, potřebujeme si stanovit záměr a vše pak podřídit jeho následování. Důležité je, aby se na záměru shodla celá společnost, nebo alespoň její výrazná většina, a dokázala ho sledovat dlouhodobě, rozhodně déle než jedno volební období. K určení takového společného záměru je třeba několika předpokladů. Nejdůležitějším je nalezení vlastní identity a našich skutečných hodnot. Z těch pak můžeme vycházet, vztahovat se k nim a na jejich základě vyhodnocovat naši cestu, jako podle kompasu.



Než tedy popíšu vlastní představu záměru českého národa, budu se v příštích článcích zabývat otázkou naší identity a skutečných hodnot české společnosti.



Ještě dodatek k obecným principům fungování společnosti. Osobně věřím v univerzální řád a zákony, kterými se řídí celý náš svět (včetně toho vnitřního – duševního a duchovního) a nedovedu si představit, jak by mohla dlouhodobě a stabilně fungovat společnost, která tyto zákony nezná a nectí. Proto vedle znalosti sebe sama (tj. znalost identity a hodnot) je další podmínkou pro tvorbu ideální společnosti znalost přírodních zákonů a jejich respektování, tj. následování univerzálního řádu. Hlavním úkolem společnosti je podle mě především zajistit svým členům možnost svobodného růstu (sem patří vše od zajištění bezpečí a potravy, přes správnou výchovu a výuku až po umožnění nalezení a využití potenciálu jednotlivce). Jednotlivci pak své společnosti rádi oplatí tím, že budou přispívat k jejímu fungování využitím svého potenciálu. Takto bude zajištěn kontinuální růst a symbióza mezi jednotlivci a společností. Tolik stručně k obecným principům.

 

autor: Jindřich Chmelař

Cesta Česka