1018 – zemřel Dětmar z Merseburku, biskup a kronikář. Přestože byl jako kronikář vázán především na Sasko, tak také velmi podrobně popsal rané dějiny českého státu. Zajímavostí je i zvyklost Dětmara vysvětlovat Němcům, co znamenají některá česká jména.
1328 – král Jan Lucemburský vydal Starému Městu privilegium o bezplatném užívání všech lomů na vápenec a kámen, ale i hliníků a pískoven, v okolí Prahy do vzdálenosti jedné míle. Jeho vnuk a král Václav IV. povolil později lámání kamene v okruhu tří mílí od Prahy pro další stavbu chrámu sv. Víta potom, co 21. listopadu 1344 byl za jeho účasti položen základní kámen ke stavbě chrámového trojlodí.
1525 – se narodil Tadeáš Hájek z Hájku, český renesanční přírodovědec, astronom, matematik, alchymista a osobní lékař císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. Tadeáš Hájek byl nejen největší český učenec svého věku, ale i nejdůmyslnější hvězdář v české historii.
1842–1845 – od počátku dubna 1842 byly zahájeny přípravné práce na stavbě Severní státní dráhy Olomouc-Praha; k slavnostnímu otevření došlo 20. srpna 1845, kdy na nové nádraží Praha–střed přijel první vlak, tažený lokomotivou Bohemia. Pravidelná osobní doprava byla zahájena 1. září t. r., nákladní od 1. prosince t. r. Severní dráha navazovala v Olomouci na odbočku Severní dráhy Ferdinandovy, čímž Praha byla spojena s Vídní. Hned se začalo se stavbou dráhy na sever – do Drážďan.
1867 – nový patent o tzv. svobodné dispozici půdou rušil jakékoliv omezení volně disponovat půdou; umožňoval jak sdružování, tak i drobení půdy. V Praze vyšlo 1. číslo dělnického čtrnáctideníku s názvem Dělník; na jeho stránkách propagoval F. L. Chleborad svépomocné hnutí a zakládání svépomocných družstev.
1907 – dne 26. ledna schválil císař František Josef I. soubor volebních zákonů, které zaváděly všeobecné a rovné hlasovací právo; návrh volební reformy schválilo nejdříve 1. prosince 1906 plénum poslanecké sněmovny (194 : 63 hlasům) a poté i panská sněmovna (21. prosince 1906). Změny byly obsaženy ve čtyřech zákonech:
1. v zákonu č. 15/1907, který stanovil počet členů poslanecké sněmovny na 516 (z toho v Čechách 130, na Moravě 49 a ve Slezsku 15), přiznával rovné aktivní volební právo všem mužům starším 24 let (pasivní od 30 let);
2. v zákonu č. 16, jímž byl stanoven tzv. numerus clausus v panské sněmovně (maximální počet 170, minimální 150);
3. v zákonu č. 17, který obsahoval vlastní volební řád (z volební účasti byli vyloučeni vojáci z povolání, nesvéprávné osoby, osoby v chudinské péči a odsouzení za trestní činnost);
4. v zákonu č. 18, který stanovil trestní postih za maření svobodného průběhu voleb. Poslední "kuriový" parlament byl 31. ledna t. r. rozpuštěn.
1925 – ve dnech 5.–16. října Locarnská konference a zde uzavřené dohody vedly k oslabení mezinárodní prestiže Československa; Německo garantovalo západní hranice (podepsalo garanční smlouvu s Francií a Belgií), avšak podobnou garanci odmítlo pro východní sousedy (Polsko a ČSR) a přistoupilo jen na arbitrážní smlouvy (nebyly zahrnuty do locarnských dohod podepsaných 1. prosince v Londýně). ČSR se stala jedním ze signatářů Locarnské dohody.
1928 – spojením Moravy a země Slezské vznikla v Československu země Moravskoslezská; současně města Frýdek, Jihlava, Kroměříž, Uherské Hradiště a Znojmo přestala být podle vládního nařízení č. 174/1928 Sb. z. a n. statutárními městy.
1930 – provedeno druhé sčítání obyvatelstva; ČSR měla 14 729 536 obyvatel (Čechy 7 109 376, Morava a Slezsko 3 565 010, Slovensko 3 329 793 a Podkarpatská Rus 725 357 obyvatel). V celém Československu bylo napočítáno 2 215 777 obydlených domů a v nich 3 667 178 domácností. Ve městech žilo (v českých zemích) 47,8 % obyvatel, kdežto na Slovensku jen 26,1 %. Největším městem byla Praha s 849 tisíci obyvatel, následovaly Brno s 272 tisíci, Ostrava se 194 tisíci, Bratislava se 156 tisíci a Plzeň se 131 tisíci obyvatel.
1938 – jmenována nová vláda v čele s R. Beranem. Současně byla jmenována i druhá autonomní slovenská vláda v čele s J. Tisem a také vláda Podkarpatské Rusi byla reorganizována (předsedou zůstal A. Vološin).
1948 – přijaty zásady nové organizace SNB; o tři týdny později schválil parlament tzv. zjednodušený zákon 386/1948 Sb. o SNB (počet příslušníků Bezpečnosti dosáhl 45 250 osob, ve Státní bezpečnosti jich bylo 8130).
1955 – dne 10. srpna se Vláda ČSR usnesla přistoupit ke Státní smlouvě o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska, jež vstoupila v platnost 27. července 1955. Československá vláda 1. prosince t. r. prohlásila, že uznává trvalou neutralitu Rakouska.
1957 – prezident A. Novotný vydal rozhodnutí o amnestii.
1970 – podle sčítání lidu, domů a bytů mělo Československo 14 344 987 obyvatel (ČSR 9 807 697 občanů).
1977 – na jednání ÚV KSČ bylo konstatováno, že ekonomický rozvoj v prvních dvou letech 6. pětiletky probíhal za "složitých vnějších a vnitřních podmínek"; byl to mj. důsledek ropné energetické krize, která prohloubila anachronický ekonomický model s charakteristickou disproporcí mezi těžkým průmyslem a ostatními odvětvími, což omezovalo možnosti konkurence na zahraničních trzích.
1990 – dne 27. září byl schválen vládní návrh zákona o malé privatizaci; Federální shromáždění jej přijalo 25. října t. r., účinku nabyl 1. prosince 1990.
1996 – dne26. dubna přijala Poslanecká sněmovna zákon o zpřístupnění svazků StB; vstoupil v platnost 1. prosince t. r.; prakticky však o to mohli požádat zájemci ministerstvo vnitra až po půl roce platnosti této normy.
1997 – došlo k ustavení tzv. politického klubu, občanského sdružení, které si kladlo za cíl "konkurovat politickým stranám jako platforma realistického politického programu a instrument k ozdravení politické atmosféry v ČR"; mezi zakládajícími členy byli mj. J. Wagner, R. Battěk, M. Kocáb.
1998 – schválením protokolů o vstupu ČR, Polska a Maďarska do NATO senátem parlamentu Nizozemského království se definitivně uzavřel ratifikační proces ve všech 16 členských zemích Aliance.
Zdroj:
František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech
Arnošt Paderlík – (* 1. 12. 1919) malíř, sochař
František Nachtikal – (* 1. 12. 1874) fyzik, pedagog
František Xaver Richter – (* 1. 12. 1709) skladatel
Josef Mauder – (* 1. 12. 1854) sochař
Robert Kalivoda – (* 1. 12. 1923) filozof, historik
Vilém Wünsche – (* 1. 12. 1900) malíř
František Augustin – († 1. 12. 1908) meteorolog
František Pokorný – († 1. 12. 1920) architekt
Hugo Haas – († 1. 12. 1968) český herec a režisér
Luděk Marold – († 1. 12. 1898) český malíř a grafik
