1363 – polský král Kazimír a vévoda Bolek Svídnický zprostředkovali mír mezi českým státem na jedné a Uhry a Rakousy na druhé straně.
1408 – uherským králem a pozdějším císařem svaté říše římské Zikmundem Lucemburským byl založen rytířský Dračí řád. Za jeho patrony zvolil svatého Jiří a svatou Magdalenu, důvodem jeho založení bylo chránit křesťanskou Evropu a křesťanské hodnoty ohrožené nastupující asijskou civilizací, která usilovala o prosazení své víry a kultury.
1419 – (datum není vůbec jisté, jelikož se uvádí i 2. prosinec či začátek ledna) se za vsí Nekmíř, na vyvýšeném poli „Na smrtelnici”, odehrála bitva u Nekmíře. V této bitvě Jan Žižka poprvé sešikoval vozovou hradbu a se svými bojovníky, kterých nebyly více než tři stovky, zažene k útěku dva tisíce jízdních a pěších bojovníků plzeňského landfrídu Bohuslava ze Švamberka. V bitvě padne odpůrce husitů Hynek z Nekmíře. Husité záhy po bitvě poboří tři tvrze – Tlucnou, Lozu a Ježlový, také vypálí řadu vsí.
„Když jednou Žižka vytáhl z Plzně k Nekměři s necelými třemi sty pěších a sedmi vozy, na kterých vezl zařízení k boření zdí (hady), dostihl ho na cestě pan Bohuslav, který měl přes dva tisíce jízdných i pěších. A tak zaútočil na Žižku s jízdním houfem a myslel, že je všechny na hlavu potře. Ale Žižka odrazil ho od vozů a zabil Hynka z Nekměře. Pak táhl dál svou cestou a tu noc pobořil tři opevněné tvrze .” SLČ
1565 – pan Jáchym z Hradce, nejvyšší kancléř Království českého, rytíř Zlatého rouna a tajný rada císaře Maxmiliána II., vyjel z Vídně do Prahy. Snad chtěl jet přes Jindřichův Hradec, kde na něho pokaždé čekala jeho paní Anna, která v době Jáchymovy nepřítomnosti hospodařila na rozsáhlých panstvích. Před panem Jáchymem jelo šest jezdců. Když vjeli na dřevěný Vlčí most za Vídní, jak příhodný název pro most, tento se prolomil a všichni i s Jáchymem z Hradce utonuli, kromě jednoho pážete z rodu Vrchotických a kočího vozu. Jestlipak si pan Jáchym vzpomněl v posledních chvílích života na heslo, které s oblibou užíval: „Respice finem“, což z latiny přeloženo znamená „pamatuj na konec“?
1576 – v Linci se císař Rudolf zabýval uspořádáním poměrů u dvora a svou péči završil vydáním nového Dvorského řádu; ten představoval jeden ze základních zákonů o uspořádání vlády v monarchii.
1854 – Rakousko uzavřelo smlouvu s Anglií a Francií, kterou přistoupilo k protiruské koalici v krymské válce; v únoru t. r. zahájilo Rakousko mobilizaci svých vojenských sil, v dubnu uzavřelo smlouvu s Pruskem a po souhlasu s Tureckem obsadilo v srpnu t. r. podunajská knížectví Valašsko a Moldavsko. Po pařížském míru (30. března 1856) muselo Rakousko vyklidit obě knížectví a kolísavou politikou se ocitlo v mezinárodní izolaci.
1900 – ve dnech 12. prosince–18. ledna 1901 proběhly za nízké účasti voličů proběhly volby do říšské rady, které však nepřinesly podstatnější změny ve složení poslanecké sněmovny. V českých zemích bylo zvoleno 19 velkostatkářů – konzervativců, 53 mladočechů, 5 agrárníků, 3 národní socialisté, 2 křesťanští sociálové a 2 sociální demokraté; mladočechům se nepodařilo vytvořit společný český poslanecký klub.
1903 – čtyři funkcionáři Svatováclavské záložny byli odsouzeni za účast na podvodech
1916 – dne 20. prosince americký prezident W. Wilson se obrátil ke všem válčícím státům s dotazem na jejich válečné cíle; jeho iniciativa reagovala na nabídku ústředních mocností (Německa, Rakousko-Uherska, Bulharska a Turecka) z 12. prosince t. r. k mírovým jednáním.
1918 – dne 29. listopadu vojenským obsazením Mostu začala likvidace sudetoněmeckých provincií; 8. prosince obsazeny Mariánské Lázně, o den později Teplice, 12. prosince padlo Ústí nad Labem, 14. prosince Liberec, 16. prosince Znojmo a o dva dny později Opava. Do konce prosince podléhalo pražské vládě celé historické území. Německá irredenta byla zlikvidována.
– dne 10. prosince přijalo Národní shromáždění "zákon o mimořádných přechodných opatřeních na Slovensku"; už 7. prosince byl V. Šrobár pověřen řízením ministerstva s plnou mocí pro Slovensko (nahradilo prozatímní vládu pro Slovensko). Dostal "k ruce" 14 referentů (Slováků) a 12. prosince se usadil v Žilině (do Bratislavy přesídlil až 4. února 1919 a rozpustil Slovenskou národní radu). Svá nařízení vydával až do roku 1921. V prosinci 1918 přicházely na Slovensko československé legie z Itálie.
Revoluční Národní shromáždění zrušilo šlechtické tituly, řády a výsady z nich plynoucí; novelizace zákona z 10. dubna 1920 (č. 243 Sb.) určila tresty za užívání titulů (zvýšeny v říjnu 1936 až na 2 měsíce nebo 20 tisíc Kč pokuty). Za protektorátu bylo užívání šlechtických titulů povoleno, po květnu 1945 obnovena platnost předválečných zákonů.
– zřízení československé státní Vysoké školy zvěrolékařské v Brně, první vysoké školy založené nově vzniklou Československou republikou.
1919 – zavedena 1 % daň z obratu spojená s 10 % daní z prodeje luxusních předmětů.
1943 – v Moskvě podepsána (v přítomnosti E. Beneše) československo-sovětská smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci; byla původně uzavřena na 20 let, v roce 1963 však prodloužena.
1954 – ustavena nová československá vláda, jejímž předsedou byl jmenován V. Široký.
1989 – dne 4. prosince podala česká vláda demisi (předsedou byl F. Pitra). Při setkání představitelů členských států Varšavské smlouvy v Moskvě byla okupace ČSSR z roku 1968 označena za "vměšování do vnitřních záležitostí suverénního Československa". Statisíce lidí znovu zaplnily Václavské náměstí v Praze; požadavek byl jednoznačný: sestavit novou, reprezentativní vládu, a to nejpozději do 10. prosince t. r., jinak se bude 12. prosince konat generální stávka.
– na společné schůzi obou sněmoven Federálního shromáždění byl zvolen novým předsedou S. Kukrál (bezpartijní).
1990 – po napjatém jednání mezi slovenskou a českou reprezentací schválilo Federální shromáždění novelu ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci (tzv. kompetenční zákon); na jeho základě byly delegovány na republiky pravomoce, které měla dosud v rukou federace. Novela byla 13. prosince doplněna o rozpočtová pravidla na rok 1991 v poměru: 35 (ČSFR): 40 (ČR): 25 (SR).
1992 – dne 3. listopadu na shromáždění signatářů v Praze ukončila svou činnost Charta 77; již 12. prosince t. r. se 154 signatářů rozhodlo pokračovat v činnosti Charty jako nadstranického společenství občanů.
1995 – dne 22. června předsedové ODS a KDS V. Klaus a I. Pilip (12. prosince 1993 vystřídal V. Bendu) podepsali integrační dohodu mezi oběma stranami, která předpokládala sloučení obou stran. Formálně byla integrace stvrzena na předvolební konferenci ODS v Brně 31. března 1996; KDS přestala existovat.
Zdroj:
František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech
Jiří Mahen – (* 12. 12. 1882) český spisovatel
Bedřich Hrozný – († 12. 12. 1952) český orientalista a jazykovědec
Jan Faltýnek – († 12. 12. 1995) herec
Jaroslav Lukavský – († 12. 12. 1984) grafik
Josef Bican – († 12. 12. 2001) český fotbalista
Ladislav Kozderka – († 12. 12. 1999) skladatel
Petr Lébl – († 12. 12. 1999) český režisér, scénograf, herec, výtvarník a umělecký šéf Divadla Na zábradlí
Rudolf Cortés – († 12. 12. 1986) český zpěvák
