1618 – na zemském sněmu v Brně žádali císařští komisaři (Fabricius a Michna), aby Morava zachovala věrnost císaři. I čeští stavové vypravili deputaci do Brna (v čele s Matyášem Thurnem) a pokusili se znovu přimět moravské stavy ke společnému postupu. Sněm jejich žádosti nevyhověl a usnesl se (na Žerotínův návrh) doporučit císaři mírové vyrovnání s Čechy.
1620 – sněm Moravanů v Brně kapituloval před císařským vojskem Buquoyovým (generál Buquoy nahradil ve velení císařských vojsk generála Dampierra, který 9. října t. r. padl u Prešpurku).
1621 – vydán první protireformační dekret, který vypověděl nekatolické duchovní (zatím) z královských měst v Čechách (kněží české konfese – evangelické); němečtí luterští kněží byli v Praze dosud trpěni (do 25. října 1622).
1773 – vláda vydala vyhlášku, podle níž bylo potiskování tkanin prohlášeno za svobodnou živnost, kterou mohl provozovat každý; to vedlo k mohutnému nárůstu počtu kartounek, zejména v Praze, kde byla nejznámější kartounka Vondráčkova (založena roku 1777), nejstarší pak kartounka F. A. Sägra v Poštovské ulici na Starém Městě (1774).
1860 – ministrem vnitra (s titulem státního ministra) byl jmenován (za propuštěného hraběte Goluchowského) A. rytíř von Schmerling; v úřadě setrval do 27. července 1865.
1654 – na ustavující schůzi Národního shromáždění byl zvolen jeho předsedou opět Z. Fierlinger.
1967 – ve dnech 11.–13. prosince zasedalo předsednictvo ÚV KSČ, kde zazněla ostrá kritika Novotného ve vystoupeních D. Koldera, J. Hendrycha, Š. Sádovského, O. Černíka, J. Dolanského, A. Dubčeka. Došlo ke střetu mezi zastánci Novotného (B. Laštovička, M. Chudík, O. Šimůnek, J. Lenárt) a jeho kritiky (viz výše). Spor skončil kompromisem: souhlasem s rozdělením nejvyšších funkcí až v pozdější době.
1973 – v Tachově došlo k výbuchu ubytovny, při kterém zahynulo 47 lidí.
1980 – ukončen provoz tramvají na Václavském náměstí v Praze.
1990 – dne 12. prosince schválilo po napjatém jednání mezi slovenskou a českou reprezentací Federální shromáždění novelu ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci (tzv. kompetenční zákon); na jeho základě byly delegovány na republiku pravomoce, které měla dosud v rukou federace. Novela byla 13. prosince doplněna o rozpočtová pravidla na rok 1991 v poměru: 35 (ČSFR): 40 (ČR): 25 (SR).
1993 – Vyšší vojenský soud v Plzni začal projednávat případ důstojníka Federální bezpečnostní informační služby V. Wallise, jenž byl před necelým rokem zatčen pro podezření, že prodal tajné informace prezidentovi Harvardských fondů V. Koženému; "causa Wallis" vrcholila.
1995 – Ústavní soud zrušil ustanovení zákona o půdě, která podmiňovala restituci zemědělského a lesního majetku trvalým pobytem českého občana v ČR. Současně zrušil i lhůtu, v níž mohli restituenti uplatnit svůj nárok.
– v Praze byl po mnohaleté rekonstrukci slavnostně otevřen Veletržní palác, v němž Národní galerie zřídila Muzeum moderního umění.
1997 – Česká republika obdržela v Lucemburku spolu s dalšími 10 kandidáty oficiální pozvání ke vstupu do Evropské unie.
Zdroj:
František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech
Karel Teige – (* 13. 12. 1900) český estetik, vůdčí představitel poetismu a českého surrealismu, teoretik architektury, literární a výtvarný kritik
Tomáš Krýza – (* 13. 12. 1838) autor největšího lidového mechanického betlému na světě
Antonín Vašek, otec P. Bezruče – († 13. 12. 1880) středoškolský profesor, jazykovědec, spisovatel
František Venclovský – († 13. 12. 1996) otužilec a první Čech, který přeplaval kanál La Manche
Hugo Siebenschein – († 13. 12. 1971) literární kritik
