1291 –se narodil Plichta ze Žirotína, nejproslulejší český turnajový rytíř, jenž se při svých dobrodružných cestách dostal až do Anglie a byl znám po celé Evropě. Padl 28. září 1322 v bitvě u Mühldorfu, kde patřil k oddílům českého krále Jana Lucemburského ve vojsku Ludvíka Bavora a je pochován s největší pravděpodobností v podzemí kláštera v Panenském Týnci. Jeho dědeček Jan Plichta ze Žirotína, padl v bitvě na Moravském poli po boku krále Přemysla Otakara II. a jeho synovec, Plichta II. ze Žirotína, zase padl po boku krále Jana Lucemburského v bitvě u Kresčaku.
1429 – se vydává na cestu, během Husitských válek, jedna z největších spanilých jízd, která vyrazila z Čech do Saska, Míšeňska, Frank a Horní Falce. Celé výpravě velel Prokop Holý a měl k dispozici 15 000 pěšáků, 3 500 jezdců a mnoho válečných vozů. Celé vojsko se skládalo z několika proudů – pražskému vojsku Zikmund z Kotenčic, vojsku měst táborského svazu Ondřej z Římovic, vojsku měst sirotčího svazu Jan Královec a táborskému polnímu vojsku velel Jakub Kroměšín. Tato jednotlivá husitská vojska operovala vcelku samostatně, ale když bylo potřeba, tak se dokázala v případě ohrožení velice rychle spojit v jeden celek. Husitské vojsko se také vyznačovalo velkou rychlostí přesunů a klamnými manévry. Touto strategií dokázali husité na jeden záběr pokrýt značnou část nepřátelského území, čímž přiváděli protivníky k zoufalství.
1526 – v Praze byli na popravišti za Horskou bránou popraveni pro údajné kacířství zámožná novoměstská vdova Klára a Mikuláš vřetenář. Oba se hlásili k náboženskému učení tzv. malé stránky, zachovávající původní principy Jednoty bratrské. Několik dalších jinověrců bylo z podnětu primase Jana Paška z Vratu popraveno upálením i v následujících dvou letech.
1870 – dne 8. prosince podali čeští politikové v čele s F. Palackým a F. L. Riegrem říšskému kancléři Beustovi Promemoria o zahraniční politice habsburské monarchie. Pamětní spis protestoval proti národnostnímu útisku v monarchii a žádal přeměnu monarchie na svobodnou federaci národů s právem národního sebeurčení. V zahraničně politických otázkách spis souhlasil se sjednocením Německa, protestoval však "proti násilnickému zdeptání Francie" a projevil sympatie k jižním Slovanům. Beust pamětní spis hrubě odmítl, nepředložil ho císaři ani sněmům a 14. prosince t. r. ho vrátil předkladatelům.
1908 – dne 2. prosince došlo v Praze a blízkém okolí k vyhlášení stanného práva jako reakce vlády na nacionalistické bouře, vyvolané podzimními událostmi na českém zemském sněmu; zrušeno 14. prosince t. r.
1917 – ve dnech 6.– 13. května se sešel v Kyjevě III. sjezd Svazu česko-slovenských spolků na Rusi (dvě třetiny delegátů tvořili zajatci), který v rezoluci uznal pařížskou radu za nejvyšší autoritu zahraničního odboje. Současně byla na sjezdu vytvořena Odbočka Československé národní rady na Rusi, vrcholný orgán československého odboje v Rusku v letech 1917–1918. Předsedou odbočky byl T. G. Masaryk (od 16. května 1917 do 7. března 1918) a B. Pavlů (od srpna 1918), místopředsedou B. Čermák. Odbočka zanikla 14. prosince 1918.
1918 – dne 29. listopadu začala vojenským obsazením Mostu likvidace sudetoněmeckých provincií; 8. prosince obsazeny Mariánské Lázně, o den později Teplice, 12. prosince padlo Ústí nad Labem, 14. prosince Liberec, 16. prosince Znojmo a o dva dny později Opava. Do konce prosince podléhalo pražské vládě celé historické území. Německá irredenta byla zlikvidována.
– 14. prosince M. R. Štefánik při své návštěvě Ruska zrušil Odbočku Československé národní rady na Rusi s poukazem na existenci legální vlády v Praze.
1935 – oficiální abdikace prezidenta T. G. Masaryka.
1944 – v protektorátě začaly přípravy na uskutečnění ústupového plánu ARLZ (v říši vyhlášen 6. září t. r. a cílem bylo zanechat protivníkovi "spálenou a pustou zemi"). Při přiblížení fronty k českým zemím byly z tohoto prostoru evakuovány tisíce německých uprchlíků z Východu, odváženy stroje, zařízení, suroviny. Nacisté na mnoha místech pustošili továrny, rozrušili i komunikace a odvezli řadu kulturních památek.
1948 –vláda se usnesla přesunout z veřejné správy 65 tisíc zaměstnanců do výroby; výsledek akce narazil na odpor ministerstev a úředníků, takže do výroby odešla necelá třetina plánovaného počtu.
1972 – ve dnech 13.–14. prosince schválilo Federální shromáždění zákonem zvýšení dětských přídavků a zavedení novomanželské půjčky; u rodiny se dvěma dětmi činil podíl rodinných přídavků na průměrné mzdě 21 %. Populační politika měla úspěch: v letech 1970–1979 porodnost stoupala (průměr 17 živě narozených na 1 000 obyvatel). Došlo i ke zvýšení bytové výstavby (čistý přírůstek bytů v letech 1969–1975 stoupl ze 72 na 127 tisíc bytů).
Zdroj:
František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech
V tento den se narodili:
Karel Sudimír Šnajdr – (* 14. 12. 1766) spisovatel
Stanislav Fišer – (* 14. 12. 1931) herec a dabér
Vojtěch Hynais – (* 14. 12. 1854) český malíř, dekoratér a grafik
V tomto dni zemřeli:
Evald Schorm – († 14. 12. 1988) český režisér a scenárista
Gustav Machatý – († 14. 12. 1963) český filmový režisér a scenárista
Josef Lada – († 14. 12. 1957) český malíř
Otmar Mácha – († 14. 12. 2006) český hudební dramaturg, skladatel a režisér
