Oslava dne svatého Valentina k naší tradici a historii neodmyslitelně patří, slavíme tento den minimálně od doby vlády Karla IV., který do Čech přivezl relikvie tohoto světce.
Nejedná se však o oslavu, jak nám ji vnucuje spotřební svět a obchody. Hloubka tohoto svátku v Čechách spočívá ve velmi silné základní myšlence a procítění – ženy vnímají a vyjadřují svou ženskost a jemnost, muži jsou v mužnosti a rytířskosti.
Je to den úcty, slušnosti s možností prožitku krásy archetypu ženy a muže v dnešním uspěchaném světě. Chce to jen zpomalit a vědomě v sobě nacházet tyto kvality.
Žena by měla v tento den najít svou ženskost, bez níž není opravdovou ženou – dámou. Jemnost v chování, čistota v pravém slova smyslu, obléknutí šatů či sukně, pěkné nalíčení a účes, to vše jí bude slušet společně s úsměvem.
Muž také myslí na svůj upravený vzhled, čistotu a slušné oblečení. Jeho mužnost je podtržena způsobným a uctivým chováním vůči ženám. Hledá v sobě rytířské kvality, které mu sluší a dělají z něho pravého muže.
V Čechách k Valentýnu neodmyslitelně patří květiny, kterými muži potěší ženy. Jiné vzájemné obdarovávání zamilovaných malými dárky bylo pouze místním zvykem.
V místech, kde byl kostel zasvěcen svatému Valentinu, tam se konala pouť (průvod a trh). Té se účastnili zejména mladí a zamilovaní. I dnes se pouť pořádá např. v Praze na Vyšehradě, kde je uložen jeden z ostatků svatého Valentina.
Svátek Valentýn nám stojí za to prožít ho opravdově po česku, tato tradice má svůj hluboký význam i bez potřeby světa supermarketů, co myslíte?
Zdroj: FB stránky Přátelé českých tradic
Den svátku svatého Valentina (14. února) neboli zkráceně „Valentýn“ je označován jako svátek lásky a zamilovaných. V tento den si partneři posílají dárky, květiny, sladkosti, zamilované dopisy a pohlednice, tomuto dni dominuje tvar srdce jako symbol lásky.
V České republice má „Valentýn“ poměrně mladou tradici, začali jsme ho slavit až po pádu totalitního režimu, tj. po roce 1989. Mylně tento svátek považuje mnoho dnešních Čechů za americkou komerční legendu, Valentin je nezpochybnitelně historicky doloženou postavou, viz životopis sv. Valentina výše a v české tradici se svátek s ohledem na energie uctíval již od pradávna, viz výše.
Historie oslav zamilovaných však sahá dávno do doby před životem sv. Valentina. Již ve starém Římě v předvečer svátku sv. Lupercalia vkládaly mladé dívky do nádoby lístky se svými jmény. Mladíci si následně z „osudí“ losovali lístečky a dívka, jejíž jméno si na lístku vytáhli, se měla stát v následujícím roce jeho vyvolenou.
V Římě se pak 14. února oslavovala Bohyně Juno považovaná za ochránkyni partnerských vztahů v manželství a rodiny. Ženám byly z toho důvodu v rodině dávány květiny.
V hanzovních městech míval Valentinův svátek ještě jeden docela jiný význam: cechy mořeplavců, kupců a řemeslníků i jiná bratrstva se 14. února scházely ke společnému přátelskému stolování.
V dřívějších dobách byl prý 14. únor nazýván i „Miláčkův den“, protože se zasazoval „Miláčkův polní salát“. Také se vytvořila pověra, že svobodná dívka si vezme chlapce, kterého na Valentina spatří jako prvního. Toho hned z rána s kytkou v ruce využívali mladí nápadníci.
Podle historiků jsou souvislosti 14. února se svátkem zamilovaných i v probouzející se přírodě, kdy ptáci začínají své svatební tance. V té době se začínají párovat ptáci a Angličané mají úsloví, že ten den si „každý ptáček najde družku“. Ve Francii a Belgii, později i v Americe, byl od 14. století zvyk vylosovat Valentina a Valentinu, kteří pak žili celý rok jako snoubenci. V Německu, ale i v mnoha jiných zemích se dávají dodnes o Valentinově svátku květiny jako výraz vzájemné lásky.
Posílání Valentinských pohlednic má svůj počátek až v 15. stol., kdy první „Valentinku“ prý manželce z londýnského vězení poslal orleánský vévoda Charles a tradice se rozšířila až v 19. století. Pak rostla se zájmy obchodníků.
Zdroj:
www.abcsvatych.com/mesice/2/unor14.htm
www.kna.cz/ctenarsky-koutek/14-unora-sv-valentin-z-terni.html
Doporučujeme pořad o svatém Valentinovi.
Nejkrásnější období v roce, čas Adventu, Vánoc, Velikonoc, či jiných svátků lze prožít naplno, bez hektického, nervově a finančně zničujícího tlaku marketinku.
Všichni, kteří vlastní knížku NAŠE TRADICE, nám dají jistě za pravdu, že rok od roku s touto knihou mohou prožívat svátky do čím dál větší hloubky, kdy i zdánlivě drobné věci a klid přicházející do každodenního života, tvoří krásno a duchovno velkých rozměrů.
Zkuste se i Vy vrátit k moudrosti předků a zažít „kouzlo“ svátků (a dalších dní kalendářního roku) tradičně. Doporučujeme k tomu knihu paní Ladislavy Paterko – NAŠE TRADICE, v roce 2017 vyšlo již její druhé a rozšířené vydání.
Citujeme autorku:
„Kniha je určena pro ty, kteří jsou ochotni změnit něco ve svém životě. Znovu navázat původní spojení člověka s Univerzem a nahlédnout tak za hranice našeho reálného vnímání. Zkusit se učit a poznávat se prostřednictvím jednotlivých úkolů, které jsou sestaveny tak, aby nás duchovně obohatily a vnesly nám radost do našeho bytí.“
Knihu lze zakoupit nebo objednat v knihkupectví U Džoudyho nebo na jeho e-shopu.
