Poznej českou zemi a sám sebe...

Navigace

 

Historie

Historická fakta

1335 – ve Znojmě se uskutečnil politický sňatek Anny, dcery Jana Lucemburského, s rakouským vévodou Otou Habsburským. Svatba dvanáctileté Anny a o dvacet let staršího vdovce Oty, se slavila zároveň se svatbou Anny, dcery Mikuláše Opavského a dolnorakouského hraběte Burcharda I. z Hardeggu.

Karel IV., obrázek se otevře v novém okně

1358 – Karel IV. vydal první ze dvou důležitých nařízení, která prosazovala zakládání vinic v okruhu tří mil kolem Prahy. Každý majitel těchto pozemků musel do 14 dnů od vydání nařízení začít zakládat vinice, nebo pokud tak nechtěl či nemohl učinit, mohl jejich pozemky disponovat perkmistr, úředník zřízený k dohledu nad vinicemi, který byl oprávněn půdu odevzdat tomu, kdo by se k vzdělávání vinic přihlásil. Kdo by se pak zdráhal uposlechnout, měl být napomenut konšely a obcí Starého Města i perkmistrem. Zakladatelé vinic byli prvních 12 let osvobozeni od nájmu a teprve od 13. roku měli platit desátek a královské komoře odvádět roční plat, tzv. perkrecht. Vedle této počáteční výhody se vinicím dostalo i trvalé výsady v podobě osvobození (na věčné časy) od ungeltu, zemské berně i jiných povinností. Podle listu staroměstských konšelů z roku 1359, který byl vydán nepochybně na císařovo přání, byli pěstitelé vinic osvobozeni také od placení městských berní a dávek z viničního majetku. Na obranu proti konkurenci vydal Karel IV. roku 1370 nařízení o zákazu dovozu cizích vín kromě drahých vín vlašských, a to nejprve jen v době od vinobraní až do doby povelikonoční, později v roce 1373 byl zákaz importu rozšířen na celý rok.císař Fridrich III., obrázek se otevře v novém okně


1486 – ve Frankfurtu se sešel na podnět císaře Fridricha III. říšský sněm k volbě římskoněmeckého krále (navrhován byl císařův syn Maxmilián). Mezi pozvanými kurfiřty však chyběl český král Vladislav; to bylo dokladem stále otřeseného postavení Českého království v Říši. Teprve po dvouletém vyjednávání dosáhl roku 1497 Vladislav narovnání s kurfiřty.


1622 – dne 18. ledna byla ve Vídni podepsána smlouva o mincovním konsorciu (na návrh Karla z Lichtenštejna, vypracovaná bankéřem Hansem de Wittem) mezi císařskou dvorskou komorou a soukromým konsorciem (Karel z Lichtenštejna, František z Dietrichštejna, Albrecht z Valdštejna, Pavel Michna z Vacínova, Hans de Witte a Jakub Bassewi); to převzalo do své správy mincovnictví a zavázalo se, že odvede z mincoven v Čechách, na Moravě a v Dolních Rakousích během jednoho roku 6 milionů zlatých. Konsorcium postupně stahovalo z oběhu hodnotnou stříbrnou minci a nahrazovalo ji znehodnocenou mincí s nižším obsahem stříbra (tzv. dlouhou mincí). Smlouva vešla v platnost 1. února t. r. a skončit měla 16. února 1623. Došlo k rozvrácení hospodářství, členové konsorcia se vydatně obohatili. V tentýž den vstoupil v život (na Lichtenštejnův návrh) konfiskační soud v čele s Lichtenštejnem a Adamem z Valdštejna.


1816 – dne 23. srpna se dekretem dvorské studijní komise nařizovalo, aby na gymnáziích v tzv. utrakvistických městech (kde žili společně Češi a Němci) se navrhovali za prefekty (ředitele) a profesory jen ti uchazeči, kteří znají češtinu; čeština se tam měla stát vyučovacím předmětem. Tento jazykový dekret byl sice uvítán českými vlastenci oslavnými ódami, avšak již nařízením z 16. února 1821 byla jeho platnost v podstatě anulována.


1862 – v Praze se konal u příležitosti svatojanských oslav první sjezd pěveckých spolků za účasti zhruba 900 zpěváků z 87 spolků; o dva roky později proběhl další sjezd pod hlavním vedením B. Smetany (za účasti 113 spolků).

           – dne 16. února byla z podnětu M. Tyrše v Praze založena tělocvičná organizace Sokol; prvním starostou se stal J. Fügner. Již v roce založení existovalo v Čechách 8 jednot. Vedle ideálů vlasteneckých se Sokol prosazoval svou úlohou vzdělávací, kulturní a osvětovou. Na Moravě vznikla první sokolská jednota 2. prosince 1862 v Brně z podnětu J. Helceleta.


1919 – dne 4. března v den, kdy se mělo poprvé sejít rakouské Národní shromáždění (volby se konaly 16. února 1919), vyhlásili němečtí politikové v pohraničí generální stávku a organizovali protivládní demonstrace (Teplice, Kadaň, Karlovy Vary, Cheb, Nový Jičín, Ústí nad Labem, Liberec, Šternberk). Zasáhlo vojsko, došlo ke střelbě (zabito na 53 osob, z toho 2 čeští vojáci).


1930 – Národní strana práce (v čele J. Stránský) ukončila svou činnost a vedení strany doporučilo svým členům, aby vstoupili do Československé národně socialistické strany.


1939 – Strana národní jednoty přijala nový program, který vycházel z koncepce italského korporativního fašistického státu a usiloval o zavedení totalitního systému v Česko-Slovensku. Do politické praxe se ho nepodařilo již uvést.


1989 – dne 26. ledna 692 kulturních pracovníků podepsalo petici za propuštění V. Havla i ostatních zatčených a odsoudilo brutální zásah policie; k této iniciativě se 16. února připojila druhá: 670 vědeckých pracovníků ze 70 institucí koncipovalo protestní dopis premiéru Adamcovi, v němž byla formulována žádost o větší otevřenost politiky a více tolerance.

           – počátek února – publikováno programové prohlášení Obrody – Klubu za socialistickou přestavbu, jímž tato nezávislá iniciativa (sdružující bývalé reformní komunisty) vstoupila v život (již v lednu roku 1989 byl dopracován organizační řád); předsedou Klubu se stal V. Mencl. V květnu 1991 se Klub sloučil se sociálně demokratickou stranou.


1993 – před úřadem vlády v Praze se konala demonstrace představitelů různých ekologických hnutí proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín.


Zdroj: František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech a FB stránka Přemyslovci


V tento den se narodili:

Alois Svojsík – (* 16. 2. 1875) teolog, novinář, spisovatel, překladatel

Anna Forchheimová – Rajská - (* 16. 2. 1824) herečka

Bohuslav Matěj Černohorský – (* 16. 2. 1684) skladatel

František Kvapil – (* 16. 2. 1855) básník

Josef Kallus – (* 16. 2. 1855) básník

Josef Polišenský – (* 16. 2. 1915) historik

Karel Lukas – (* 16. 2. 1897) generál, sběratel grafiky, mučedník

Leoš Suchařípa – (* 16. 2. 1932) český herec a překladatel

Otakar Theer – (* 16. 2. 1880) dramatik

Václav Beneš Šumavský – (* 16. 2. 1850) překladatel


V tomto dni zemřeli:

Ferdinand Schulz–- († 16. 2. 1905) novinář, kritik a spisovatel

Ferdinand Vach – († 16. 2. 1939) sbormistr

Jan Křtitel Píšek – († 16. 2. 1873) pěvec

Jiří Marek – († 16. 2. 1993) sochař

Johan Georg Pupp – († 16. 2. 1819) hoteliér

Josef Václav Síla – († 16. 2. 1989) malíř

Miloslav Šimek – († 16. 2. 2004) český herec, moderátor a spisovatel

Miloš Kopecký – († 16. 2. 1996) herec

Václav Jindřich Veit – († 16. 2. 1864) skladatel


 
load
facebook instagram přispět darujme_cz