1140 – novým českým knížetem byl po dlouhých jednáních zvolen Vladislav II. (1140–1172), nebyl to však Soběslavův prvorozený syn (jak bylo původně stanoveno), ale stejnojmenný syn Soběslavova bratra Vladislava I., tedy jeho synovec.
1180 – se narodila Konstancie Uherská, česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara I.
1281 – umírá Bruno ze Schauenburku, olomoucký biskup, prvotřídní politik své doby, rádce a diplomat českého krále Václava I. a především pravá ruka Přemysla Otakara II.
1328 – na Popeleční středu vyslechl Karel IV. poprvé kázání nově jmenovaného biskupa v Arrasu, Pierra de Rosieres. Mladý kralevic Karel se s tímto pozdějším papežem Klementem VI. na dvoře francouzského krále Filipa VI. velmi spřátelil. Pierre Roger ohromoval znalostmi, jiskřivým úsudkem i uhlazeným chováním; vynikal skvělým teologickým vzděláním, ale současně mu nic lidského nebylo cizí. Později bude platit za jednoho z nejmondénnějších papežů.
1354 – Karel IV. oznámil svatovítské kapitule listinou vydanou v Trevíru, že získal ostatky, zlomek kříže Kristova, třetí díl závoje P. Marie a kus hole sv. Petra.
1411 – Václav IV. přebírá v Brně funkci moravského markraběte.
1420 – poté co se Husité otázali pražských univerzitních mistrů, zda mohou hájit svou víru se zbraní v ruce, vydala univerzita ústy Jakoubka ze Stříbra prohlášení, že obrannou válku Kristovo učení nezapovídá.
1567 – na žádost českého sněmu (veden nátlak, aby nový král povolil augšpurské vyznání a legalizoval jednotu bratrskou) došlo k vypuštění kompaktát ze zemských privilegií a otázka náboženské svobody byla přenesena na jednání sněmu. Provedena „berní reforma“: daň z pozemků byla nahrazena daní z městských domů a vesnických usedlostí (doplněná některými menšími daněmi, například daní osobní, dávkami z piva, z výnosu kapitálu). Šlechta měla platit jenom ze svých domů v královských městech; takto přenesla břemeno daní na poddané a měšťany.
1568 – v Drinopolu (Edirne) byla uzavřena mírová smlouva mezi Maxmiliánem II. Habsburským a tureckým sultánem Selimem II.; ukončila úspěšné období turecké expanze do uherských zemí a potvrdila rozdělení Uher na část habsburskou, tureckou (budínský pašalík) a samostatné Sedmihradsko. Maxmilián se zavázal platit roční tribut ve výši 45 tisíc tolarů. Mír byl prodloužen roku 1577 a znovu 1584 (vždy na 8 let, Rudolfem II.).
1569 – počet krajů na Moravě vzrostl na pět (oproti roku 1527, kdy existovaly tři, nyní Olomoucko, Brněnsko, Hradišťsko, Znojemsko a Jihlavsko, zmizelo Novojičínsko); v čele krajů stáli dva hejtmani, voleni příležitostně. První samostatnou mapu Moravy vydal matematik a lékař Pavel Fabricius.
1901 – zahájena stavba secesní budovy Hlavního nádraží v Praze (architekt J. Fanta); ve stylu secese byly dále postaveny: Peterkův dům v Praze (J. Kotěra, 1899), Obecní dům v Praze (A. Balšánek, O. Polívka, 1902–1911), Národní dům v Prostějově (J. Kotěra, 1905–1907), Městské muzeum v Hradci Králové (J. Kotěra); secese se prosadila i ve veřejné plastice – Husův pomník v Praze (L. Šaloun, 1903–1915), Palackého pomník v Praze (S. Sucharda, 1905–1907) a také v malířství (A. Mucha).
– únor – vznikl (po předchozí stávce a nečinnosti orchestru Národního divadla, který již od roku 1896 plnil příležitostně i úlohu filharmonického orchestru) stálý a samostatný orchestr Česká filharmonie; první samostatný koncert uspořádán 15. října t. r.
– dne 17. února mladočeši předložili Koerberově vládě své požadavky v oblasti kulturní a školské (jako podmínku ke konstruktivní opoziční politice); jednalo se například o zřízení druhé české univerzity v Brně, zřízení galerie moderních umění v Praze, regulaci Labe a Vltavy, realizaci projektu kanálu Labe – Odra – Dunaj. V rámci „smiřovací“ politiky došlo také 14. dubna t. r. k jmenování A. Dvořáka a J. Vrchlického členy panské sněmovny říšské rady.
1909 – zástupci všech českých a jihoslovanských liberálních stran se dohodli s konzervativními Ukrajinci na vytvoření Slovanské jednoty jako volného sdružení 123 poslanců říšské rady; mimo toto parlamentní uskupení zůstali zástupci Poláků a tzv. Mladoukrajinci. Už v létě 1910 se však jednota fakticky rozpadla.
1934 – po několikatýdenním boji a zákulisním vyjednávání provedla vláda první devalvaci koruny; její zlatý obsah byl snížen asi o 1/6 z 44,58 mg na 37,15 mg ryzího zlata. Současně bylo sníženo povinné zlaté krytí na 25 % celkového oběhu bankovek.
1937 – Poslanecká sněmovna odhlasovala prozatímní autonomii Podkarpatské Rusi.
1948 – ministři tří nekomunistických stran podmínili účast na jednání vlády splněním usnesení z 13. února; pro neúčast ministra Noska byla schůze vlády odročena na 20. února.
1949 – únor – založena Rada svobodného Československa jako vrcholný orgán poúnorové emigrace v čele s P. Zenklem (v roce 1974 bylo sídlo Rady přeloženo z Washingtonu do New Yorku).
– dne 17. února bylo po půlroční přestávce obnoveno jednání mezi státem a římskokatolickou církví; vládní delegaci tvořilo sedm ministrů v čele s A. Čepičkou, v církevní byli biskupové Š. Trochta a J. Čárský. Jednání bylo v dubnu přerušeno (vliv měl incident s odposlouchávacím zařízením na biskupské konferenci ve Starém Smokovci ve dnech 22.–23. března t. r.). Komunistické vedení se rozhodlo „pro boj“.
Zdroj: František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech a FB stránka Přemyslovci
V tento den se narodili:
František Jiroudek – (* 17. 2. 1914) malíř
Jaroslav Vrchlický – (* 17. 2. 1853) český spisovatel
Jiřina Jirásková – (* 17. 2. 1931) česká herečka
Josef Matěj Navrátil – (* 17. 2. 1798) malíř
Joseph Ignatz Sadler – (* 17. 2. 1725) malíř
Karel Bořivoj Presl – (* 17. 2. 1794) český botanik
Karel Valter – (* 17. 2. 1909) malíř
Václav Hauer – (* 17. 2. 1860) spisovatel, pedagog
Vladimír Svitáček – (* 17. 2. 1921) český režisér a scénárista
V tomto dni zemřeli:
Bedřich Havelka – († 17. 2. 1990) fyzik
Helena Malířová – († 17. 2. 1940) spisovatelka
Miroslav Macháček – († 17. 2. 1991) český herec a divadelní režisér
Petr Bezruč – († 17. 2. 1958) vl. jm. Vladimír Vašek, český spisovatel
Sonja Špálová – († 17. 2. 1994) spisovatelka
