1393 – v Louckém klášteře ve Znojmě uzavřeli král Zikmund, rakouský vévoda Albrecht III., moravský markrabě Jošt a míšeňský makrabě Vilém I. obranné spojenectví proti každému s výjimkou Svaté říše římské. Tento obranný spolek byl založen především proto, aby čelil tureckému nebezpečí, také však postupoval proti českému králi Václavovi. Jelikož však každý z účastníků spolku sledoval především své vlastní zájmy a posílení vlastní pozice, nedosáhl spolek svého původního poslání.
1744 – pro údajnou spolupráci (vyzvědačství) s Prusy došlo královským reskriptem k vypovězení Židů z Čech; do konce ledna 1745 měli vyklidit Prahu a do konce června celou zemi. Stejné nařízení platilo i pro Židy na Moravě a v českém Slezsku. Nařízení bylo z důvodů ekonomických, ale i vzhledem k protestům z Nizozemí a Anglie již v roce 1748 odvoláno; k 14. červenci t. r. jim byl povolen pobyt v zemi na dobu 10 let, k 5. srpnu t. r. se směli usadit v Praze a konečně k 16. říjnu 1755 byl obnoven stav před rokem 1744.
1846 – vydán nový dvorský zákon o výkupu z roboty, jenž vycházel ze zásady dobrovolné dohody mezi poddanými a vrchností (obsažené již v patentu z roku 1798). Zákon připouštěl různé způsoby výkupu: 1. její reluicí v peněžní poplatek nebo obilní dávku; 2. výkupem v hotovosti; 3. odstoupením části pozemků vrchnosti. Rovněž upravoval i postup při výkupu z roboty u celých obcí najednou. Praktická účinnost tohoto zákona byla však minimální, jeho vydání bylo značně ovlivněno rozsáhlým rolnickým povstáním v Haliči v témže roce; na jeho potlačení se podílelo i rakouské vojsko (spolu s ruským a pruským).
1861 – dne 29. dubna zahájila ve Vídni jednání (širší) říšská rada, do níž byli poslanci voleni ze zemských sněmů; vedle stovky členů panské sněmovny (byl do ní jmenován i F. Palacký) se prezentovalo přesně 200 členů poslanecké sněmovny, protože se nedostavili delegáti z Uher, Sedmihradska, Chorvatska a lombardsko-benátského království. To fakticky znamenalo, že se sešla jen tzv. užší říšská rada. Zasedání říšské rady bylo uzavřeno 18. prosince t. r.
1908 – čeští klerikálové, jihoslovanský svaz a tzv. starorusíni se na říšské radě spojili v jeden parlamentní klub, nazvaný Slovanské centrum (58 členů); v jeho čele stál jihoslovanský politik J. Šusterčič. Slovanské centrum navrhlo vytvoření Slovanské jednoty (1909).
1914 – T. G. Masaryk odjel na léčení do Itálie a po varování, že bude po návratu zatčen, zůstal v cizině. Usadil se nejdříve v Ženevě, kde začal rozvíjet československou emigrační akci s cílem přesvědčit dohodové vlády a státníky, že je v jejich zájmu zničení habsburské monarchie a vytvoření samostatného československého státu.
1919 – ve dnech 17.–18. prosince zasedal v Praze generální sněm evangelíků, na němž bylo vysloveno přání sloučit evangelické církve ve společnou evangelickou církev bratrskou.
1935– volba E. Beneše (1935–1938) prezidentem republiky; po rozhodnutí slovenských luďáků volit Beneše stáhl den před volbami protikandidát pravice B. Němec svou kandidaturu. Pro Beneše hlasovalo 340 poslanců a senátorů, Němec dostal 24 hlasů a 76 hlasovacích lístků bylo prázdných. M. Hodža představil novou vládu tzv. široké koalice, která až na dvě změny (na postu ministra zahraničí a ministra zemědělství) byla totožná s předchozím kabinetem; místo po uvolněném E. Benešovi jako ministru zahraničí převzal Hodža, kterého 29. února 1936 vystřídal K. Krofta.
1936 – dne 13. listopadu proběhla první tajná schůzka prezidenta Beneše s prostředníky Ribbentropova zahraničního byra NSDAP A. Haushoferem a K. Trauttmannsdorffem o stavu vzájemných vztahů. Druhá schůzka proběhla 18. prosince t. r. a výsledkem byla úmluva o rozšíření arbitrážní úmluvy z 16. října 1925. Další jednání mezi oběma stranami však byla na přímý zásah A. Hitlera ukončena.
1937 – ve dnech 15.–18. prosince přicestoval na návštěvu Prahy francouzský ministr zahraničí Y. Delbos.
1946 – dne 10. července došlo v Moskvě k podpisu smlouvy o opci a přesídlení volyňských Čechů do své bývalé vlasti; obdobně bylo uděleno právo československým občanům ruské, běloruské a ukrajinské národnosti na opci a přesídlení do SSSR. Směrnice o repatriaci volyňských Čechů do ČSR byla podepsána v Moskvě 13. října t. r. 31. července Národní soud v Praze (zasedající od 29. dubna 1946) vynesl rozsudek nad protektorátní vládou: A. Hrubý byl odsouzen na doživotí, J. Krejčí na 25 let, J. Kamenický na 5 let, R. Bienert na 3 roky a J. Kalfus byl sice shledán vinným, ale byl osvobozen. Vláda projednávala výsledek soudu a dospěla 6. srpna ke kompromisu – vyjádřila zklamání nad nízkými tresty, ale zároveň respektovala nezávislost Národního soudu a právoplatnost jeho výroku. KSČ podnítila "celonárodní" kampaň proti vynesenému rozsudku (vlna rezolucí od komunistických organizací, odborářů i odbojářů) s žádostí o jeho revizi. Komunisté ve vládě nakonec prosadili 18. prosince t. r. schválení novely obou retribučních dekretů. Ve svém důsledku šlo fakticky o první poválečný politický proces v ČSR.
1993 – odštěpením z KSČM vznikla nová politická strana Levý blok, která měla 23 poslanců v parlamentu; předsedkyní strany byla zvolena M. Stiborová.
1996 – zahájena ustavující schůze Senátu ČR; předsedou byl zvolen P. Pithart (za KDU-ČSL).
Zdroj:
František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech
František Ferdinand d´Este – (* 18. 12. 1863) rakouský arcivévoda a následník trůnu z dynastie habsbursko-lotrinské
Jan Bělehrádek – (* 18. 12. 1896) český lékař a biolog, účastník protinacistického odboje
Jan Bělský – (* 18. 12. 1820) architekt
Jan Sluníčko – (* 18. 12. 1816) pedagog a novinář, autor Slabikáře
Josef Sousedlík – (* 18. 12. 1894) vynálezce, vlastenec
Adolf Stránský – († 18. 12. 1931) politik, vydavatel
Bernard Bolzano – († 18. 12. 1848) myslitel
Kilián Ignác Dientzenhofer – († 18. 12. 1851) barokní sochař
Ladislav Jan Šaloun – († 18. 12. 1946) sochař
Martin Růžek – († 18. 12. 1995) český herec
Václav Havel – († 18. 12. 2011) český dramatik a prezident
