1416 – král Václav IV. povolil podávání pod obojím způsobem ve čtyřech pražských kostelích na Starém Městě, ve třech na Novém Městě a v jednom na Malé Straně.
1459 – vydán královský patent, který zakazoval vývoz zlata, stříbra a všech českých peněz ze země a dovoz drobných mincí. Cizí kupci byli nuceni platit v Čechách zlatem, stříbrem nebo většími mincemi. Mincovní reformu pomohl Jiřímu uskutečnit italský humanista a finanční expert Antonius Marini z Grenoblu; své návrhy shrnul v memorandu Rada králi Jiřímu o zlepšení kupectví v Čechách.
1805 – podle Napoleonova scénáře se odehrála bitva u Slavkova (bitva "tří císařů" za osobní účasti Františka II., Alexandra I. a Napoleona I.). Proti 75tisícové francouzské armádě postavili spojenci 91 tisíc mužů (měli převahu i v dělech). Napoleon dokonale využil zdejšího terénu k mistrnému vítězství, celá operace trvala zhruba šest hodin. Ztráty spojenců činily 15 tisíc mrtvých, přes 12 tisíc raněných a dalších 30 tisíc zajatců. Francouzské ztráty byly asi poloviční.
1839 – ve dnech 1.–2. prosince se v Horní Rokytnici v Krkonoších živelně vzbouřilo na 400 domácích tkalců bavlny a rozbilo místnímu podnikateli J. Grossmannovi nově instalovaný stroj na vodní pohon. Vydán přísně ochranářský celní tarif, který podporoval aktivity poměrně úzké skupiny podnikatelů (zakazoval dovoz 63 druhů zboží a měl 654 položek).
1848 – v arcibiskupské rezidenci v Olomouci abdikoval císař Ferdinand I. (druhý a poslední Habsburk, který dobrovolně odstoupil, předtím v roce 1555 v Bruselu Karel V.) a na trůn dosedl jeho osmnáctiletý synovec, arcivévoda František Josef I. (1848–1916), jehož otec František Karel se zřekl nástupnictví. Odstupující císař odjel téhož dne na Pražský hrad, který se stal po dobu dalších 27 let jeho sídlem. Nový císař vládl rekordních 68 let; byla to doba převratných společenských přeměn, zániku feudalismu a nástupu kapitalismu, dovršení průmyslové revoluce a nové vědeckotechnické revoluce, prosazení parlamentarismu, ale také rostoucích národnostních antagonismů v mnohonárodnostní monarchii.
1862 – dne 16. února byla z podnětu M. Tyrše v Praze založena tělocvičná organizace Sokol; prvním starostou se stal J. Fügner. Již v roce založení existovalo v Čechách 8 jednot. Vedle ideálů vlasteneckých se Sokol prosazoval svou úlohou vzdělávací, kulturní a osvětovou. Na Moravě vznikla první sokolská jednota 2. prosince 1862 v Brně z podnětu J. Helceleta
1897 – nad Prahou a v sousedních okresech bylo vyhlášeno stanné právo; předcházely mu vášnivé nacionální bouře a krvavé srážky s drancováním, kdy došlo k vypálení a zničení mnoha objektů, ke ztrátám na životech (3 mrtví) a k desítkám vážných zranění.
1908 – v Praze a blízkém okolí došlo k vyhlášení stanného práva jako reakce vlády na nacionalistické bouře, vyvolané podzimními událostmi na českém zemském sněmu; zrušeno 14. prosince t. r.
1928 – konaly se volby do zemských zastupitelstev; strany vládní koalice získaly 47,7 % hlasů.
1946 – v Bratislavě byl zahájen před Národním soudem proces s J. Tisem, A. Machem a F. Ďurčanským; 15. dubna 1947 byl vynesen rozsudek: Tiso a Ďurčanský (v nepřítomnosti) byli odsouzeni k trestu smrti, A. Mach k 30 letům žaláře (Tiso byl 18. dubna popraven). V polovině srpna proběhl proces s V. Tukou a dalšími představiteli slovenského klerofašistického státu.
1950 – ve dnech 27. listopadu–2. prosince proběhl v Praze politický proces s devíti pomocníky biskupů v čele s olomouckým generálním vikářem a světícím biskupem dr. S. Zelou; všichni obžalovaní byli odsouzeni k vysokým trestům na svobodě (internace).
1954 – ve dnech 29. listopadu–2. prosince uzavřeli zástupci československé a sovětské vlády a armády dohodu o modernizaci a přezbrojení československé armády, jež měla proběhnout během pěti let. Šlo o zavedení a také o výrobu moderní vojenské techniky; přezbrojení armády hluboce zasáhlo do ekonomiky.
1989 – Rakousko zrušilo vízovou povinnost pro cesty československých občanů do jejich země.
Zdroj:
František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech
Antonín František Šulc – (* 2. 12. 1909) režisér, zakladatel FAMU
Miloš Macourek – (* 2. 12. 1926) český básník, dramatik a filmový scénárista
Rudolf Jašík – (* 2. 12. 1919) spisovatel
Vilém Besser – (* 2. 12. 1930) herec
Ema Pechová – († 2. 12. 1965) česká herečka
František Faustin Procházka – († 2. 12. 1809) kněz, archivář, překladatel
Hana Benešová – († 2. 12. 1974) manželka E. Beneše
Jan Malát – († 2. 12. 1915) hudební pedagog
