Historická fakta

1100 – v lesích u Zbečna byl smrtelně zraněn "jakýmsi Lorkem" (údajně vrahem najatým Vršovci) kníže Břetislav II.; o dva dny později zemřel. Kosmas o něm napsal, že požíval velké lásky u svého národa a při jeho pohřbu plakali "kněží i lid, bohatí i chudí".

1409 – nový papež Alexandr V. (zvolený koncilem v Pise) vydal (na žádost pražského arcibiskupa) bulu – zákaz kázání v soukromých kaplích v Čechách (tedy mimo farní, klášterní a biskupské kostely); opatření bylo namířené zejména proti kazatelské činnosti M. Jana Husa v Betlémské kapli. Ten však neuposlechl a kázal zde dále.

1626 – dne 2. září dorazilo Valdštejnovo vojsko do Olomouce a dále táhlo přes Kroměříž k Uherskému Brodu a pak na Slovensko. Ke srážce s Bethlenem však nedošlo, poněvadž ten se svým vojskem ustupoval dál na východ, 10. října zahájil jednání ve Vídni o příměří a 20. prosince t. r. sjednal s císařem mír.

1741 – dne 9. října uzavřena tajná dohoda (příměří) pruského krále Fridricha II. s Marií Terezií v Klein-Schnellendorfu ve Slezsku. Habsburské jednotky, vázané ve Slezsku, se mohly přesunout na Moravu (zaujaly hlavní ležení u Znojma), aby odtud hájily Vídeň před možným útokem Francouzů a Bavorů. Pruský král Fridrich obsadil Horní Slezsko a odtud pak překročil moravské hranice a zmocnil se Opavy (20. prosince), Uničova (24. prosince), Olomouce (27. prosince) a dalších moravských měst (Přerova, Hranic, Litovle, Lipníka).

1784 – Josef II. požádal papeže Pia VI. o zřízení českobudějovické diecéze.

1816 – vyšlo doplňující nařízení k jazykovému dekretu z 23. srpna t. r., podle něhož i bohoslovci měli mít možnost učit se českému jazyku, byl-li v místě k dispozici učitel češtiny. Rovněž se upozorňovalo, že u lékařů, kteří budou chtít působit v českých nebo česko-německých oblastech, se bude vyžadovat znalost češtiny. Podobný požadavek byl vznesen i na lékaře v nemocnicích a na profesory na lékařských klinikách. Skutečná praxe však byla jiná.

1859 – patentem č. 227 ř. z. byl uzákoněn (s působností od 1. května 1860) nový živnostenský řád (osnova zákona byla přepracována podle návrhů ministra financí K. von Brucka). Tímto zákonem byly v Rakousku odstraněny poslední zbytky cechů a byl zaveden důsledný liberalismus, což znamenalo, že každý občan měl volný přístup ke všem živnostem (kromě tzv. koncesních – knihtiskařství, knihkupectví, zastavárny, doprava osob). Zásady volné konkurence legalizoval obchodní zákoník ze 17. prosince 1862.

1866 – na českém sněmu vystoupil jménem 38 poslanců E. Grégr s interpelací ve věci pobytu jezuitů v Čechách; ti se začali usazovat v Praze od května 1866, zejména pak po odstoupení Benátska Itálii.

1879 – poslanecká sněmovna říšské rady schválila nový branný zákon, kterým se o dalších 10 let prodlužovala platnost branného zákona z roku 1868; za vládní návrh se postavili i čeští poslanci, a staročech O. Zeithammer byl dokonce referentem o jeho osnově.

1916 – dne 21. října byl spáchán na rakouského ministerského předsedu K. Stürgkha ve Vídni atentát; pachatelem byl levicový sociální demokrat F. Adler, syn vůdce německo-rakouské strany V. Adlera. 31. října nastoupila nová vláda E. von Koerbera, kterého brzy (20. prosince t. r.) vystřídal kabinet hraběte H. Clam-Martinice.
         – americký prezident W. Wilson se obrátil ke všem válčícím státům s dotazem na jejich válečné cíle; jeho iniciativa reagovala na nabídku ústředních mocností (Německa, Rakousko-Uherska, Bulharska a Turecka) z 12. prosince t. r. k mírovým jednáním.

1918 – návrat prezidenta Masaryka z exilu do vlasti (Horní Dvořiště, České Budějovice).
         – národní shromáždění přijalo rozpočtové provizorium na I. pololetí roku 1919.

1939 – dne 17. listopadu, v noci ze 16. na 17. listopad, nařídili nacisté razie ve studentských kolejích v Praze i Brně; došlo k zatýkání a 9 studentských funkcionářů bylo v Praze v ruzyňských kasárnách bez soudu popraveno, dalších 1050-1070 studentů bylo deportováno do koncentračních táborů. Z Hitlerova příkazu byly uzavřeny české vysoké školy (údajně na 3 roky). 17. listopad se stal symbolem boje proti totalitnímu režimu mladé generace. V Paříži se oficiálně ustavil Československý národní výbor, dočasný ústřední orgán odboje (do 22. července 1940); již měsíc předtím (17. října) se na něm dohodli vedoucí činitelé emigrace (E. Beneš, J. Šrámek, Š. Osuský, S. Ingr, R. Viest, H. Ripka, E. Outrata). Francouzská vláda tento orgán uznala 17. listopadu, britské uznání následovalo 20. prosince t. r. Současně byl 17. listopadu vydán mobilizační rozkaz vztahující se na všechny bojeschopné občany v zahraničí.

1940 – listopad–únor – gestapu se podařilo proniknout k řídícímu centru Obrany národa a vážně postihnout celou její ilegální síť; v důsledku těchto zásahů dosáhlo gestapo v první polovině roku 1940 faktického rozbití organizace jako připravované podzemní armády (údajně se počítalo s 80 tisíci muži).

1996 – po téměř dvouletém složitém vyjednávání byla v Praze parafována šéfy diplomacie J. Zieleniecem a K. Kinklem společná česko-německá deklarace; česká vláda vyslovila 17. prosince souhlas s jejím textem, který vyvolal rozporuplnou odezvu u české veřejnosti i v jednotlivých politických stranách.

Zdroj:

František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech

FB Přemyslovci

V tento den se narodili:
Ivan Olbracht – (* 20. 12. 1952) český spisovatel
Jan Sarkander – (* 20. 12. 1576) mučedník
Jaroslav Heyrovský – (* 20. 12. 1890) český chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii z r. 1959
Valentina Kameníková – (* 20. 12. 1930) klavíristka

V tomto dni zemřeli:
Artuš Scheiner – († 20. 12. 1938) malíř
Josef Malejovský – († 20. 12. 2003) sochař
Kašpar Maria ze Šternberka – († 20. 12. 1838) jeden ze zakladatelů Národního muzea
Max Brod – († 20. 12. 1968) pražský židovský spisovatel
Otakar Theer – († 20. 12. 1917) dramatik