1271 – dne 13. dubna Přemysl Otakar II. podnikl vpád do Uher, opanoval Slovensko (mj. Pezinok, Červený Kámen, Trnavu, 2. května také Prešpurk – Bratislavu); k bitvě došlo u řeky Ráby (21. května); krátce poté (24. května) došlo k rozpuštění Přemyslova vojska (zásobovací problémy), tažení nepřineslo očekávaný výsledek

1391 – do sporů mezi městským patriciátem a cechy v Budyšíně zasáhl král Václav IV. nařízením, podle něhož se městská rada měla skládat ze stejného počtu patriciů a příslušníků cechů (po šesti); starosta se měl střídat z obou skupin; 24. května byla založena Betlémská kaple staroměstským měšťanem Křížem a dvořanem krále Václava IV. Hanušem z Mülheimu; byla určena pro kázání v českém jazyce, vešlo se do ní až 3 tisíce osob; dostavěna byla roku 1394, od roku 1402 zde působil Jan Hus (do roku 1412, kdy pod hrozbou interdiktu opustil Prahu); poté zde kázal například Jakoubek ze Stříbra (1415–1419), Tomáš Müntzer (1521); postupně přešla do vlastnictví jednoty bratrské, jezuitů a Karlovy univerzity, roku 1786 byla zbořena, k znovuobnovení došlo roku 1954

1618 – stavovský sněm svrhl královskou moc a zvolil povstaleckou prozatímní vládu – třicetičlenný sbor direktorů (po deseti zástupcích získaly paritně všechny tři stavy – panský, rytířský a městský); v čele sboru stanul Václav Vilém z Roupova a hrabě Thurn (vrchní velitel vojsk); okamžitě byla vyhlášena mobilizace zemské hotovosti; direktorům se podařilo získat celou zemi, jedině Plzeň, Budějovice a Český Krumlov věrně stály na habsburské straně

1777 – dne 5. prosince bylo na žádost Marie Terezie bulou papeže Pia VI. povýšeno olomoucké biskupství na arcibiskupství; dekret dvorské kanceláře z 24. května t. r. tento akt dovršil; prvním arcibiskupem se stal Antonín hrabě Colloredo; současně došlo k založení brněnského biskupství, přičemž kolegiátní chrám sv. Petra a Pavla byl povýšen na stoliční; brněnská diecéze se stala součástí olomouckého arcibiskupství (z 525 far dosavadní olomoucké diecéze bylo 151 far základem nového brněnského biskupství); prvním biskupem se stal hrabě M. F. Chorinský; původně navrhovala Marie Terezie i zřízení biskupství v Opavě, avšak problémy s řádem německých rytířů (patřil jim hlavní kostel) tento úmysl zmařily; byl zde zřízen jen generální vikariát

1778 – Marie Terezie nařídila moravskému guberniu přeložení olomoucké univerzity do Brna (do budovy někdejšího jezuitského kolegia); současně byla přemístěna i bohatá knihovna; univerzita měla pouze filozofickou a teologickou fakultu, roku 1777 bylo od ní odděleno právnické studium; brněnská univerzita byla rozšířena o studium anatomickochirurgické, byly zde zřízeny i stolice dějin všeobecných a pastorálních; univerzita byla roku 1783 dočasně zrušena Josefem II.

1843 – až do poloviny června v Brně propukly nepokoje mezi nezaměstnanými vlnařskými dělníky; byly namířeny proti domácím tkalcům vlny z okolních vesnic (z Blanenska a Vyškovska), kteří přicházeli do Brna odvést svou zpracovanou přízi; brněnští nezaměstnaní dělníci (bez práce jich bylo zhruba 5600) v nich viděli konkurenci, a proto je přepadali a zabavovali jim surovinu; k uklidnění situace došlo po obnovení práce v soukenických podnicích

1866 – při audienci u panovníka tlumočila zvláštní deputace z Prahy projevy věrnosti; současně přivezla do Vídně i české korunovační klenoty; ve stejnou dobu opustil Prahu bývalý císař Ferdinand I. a odjel do Innsbrucku

1927 – třetí volba prezidenta T. G. Masaryka

1934 – v prezidentských volbách byl zvolen (již počtvrté) hlavou ČSR T. G. Masaryk; obdržel 327 hlasů, jeho protikandidát K. Gottwald 38 hlasů (53 lístků bylo prázdných)

1955 – ve dnech 11.–14. května bylo ve Varšavě Československo začleněno spolu s Albánií, Bulharskem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem a SSSR do vojensko-politického paktu nazvaného Varšavská smlouva; záminkou pro její vznik byl podpis Pařížských dohod, které umožnily Spolkové republice Německo vstup do NATO; národní shromáždění schválilo vstup ČSR do Varšavské smlouvy 24. května t. r.

1963 – ve dnech 22.–24. května proběhl v Praze  III. sjezd československých spisovatelů; retrospektivně hodnotil předchozí sjezd a ukázal na jeho negativní i pozitivní stránky

1986 – ve dnech 23. a 24. května proběhly manifestačním způsobem všeobecné volby do zastupitelských orgánů; při volební účasti 99,39 % bylo zvoleno všech 197 404 navrhovaných kandidátů Národní fronty; šlo o poslední volby v socialistickém Československu

1990 – federální vláda rozhodla o odstranění záporné daně z obratu u potravin a zvýšení jejich maloobchodních cen (od 9. července t. r.); zvýšení se týkalo 30 tisíc položek, v průměru činilo 24,6 % (bylo kompenzováno částkou 140 Kč měsíčně na občana)

1992 – dne 18. května začalo první kolo kuponové privatizace, datum výdeje akcií bylo stanoveno na 24. května 1993

V tento den se narodili:

Bedřich Wachsmann – (* 24. 5. 1820) malíř
František Augustin – (* 24. 5. 1846) meteorolog
Jan Kořenský – (*24. 5. 1937) český jazykovědec
Jan Nepomuk Eiselt – (*24. 5. 1805) český lékař
Jan Rambousek – (* 24. 5. 1895) malíř
Jindřich Blažíček – (* 24. 5. 1903) český pěvec, tenorista
Josef Muzika – (* 24. 5. 1894) houslista a pedagog
Milada Šubrtová – (* 24. 5. 1924) pěvkyně
Osvald Polívka – (* 24. 5. 1859) architekt
Vadim Petrov – (*24. 5. 1932) český hudební skladatel a klavírista

V tomto dni zemřeli:

Bedřich Pacák – († 24. 5. 1914) právník a politik
Dagmar Dánská – († 24. 5. 1213) dcera krále Přemysla Otakara I.
Jan Libíček – († 24. 5. 1974) český herec
Jan Zach – († 24. 5. 1733) český hudební skladatel, houslista a varhaník
Jindřich Láznička – († 24. 5. 1970) herec
Josef Kostohryz – († 24. 5. 1987) český spisovatel a překladatel
Olga Hejná – († 24. 5. 2017) česká sochařka, ilustrátorka a spisovatelka
Polyxena z Pernštejna – († 24. 5. 1642) významná česká šlechtična
Vratislav Pacovský – († 24. 5. 1924) architekt, zakladatel Klubu turistů