Obléhání a dobytí Prahy se účastnil také Petr Žitavský:
"Konečně, když tito útočili na město zvenčí, hle, přišlo uvnitř množství lidu, oděné válečnými zbraněmi; a motykami a sekerami rozbili bránu u svatého Františka, která se jim otevřela ne sama od sebe, nýbrž po veliké námaze. Tehdy vesele spolu vstupovalo do města unavené vojsko, jedni přelézali přes příkopy, druzí se drápali na hradbu rukama, protože byl tehdy převeliký nával těch, kdož vstupovali...
... volali pak hned podle rozkazu krále Jana všichni ti, kteří s ním vešli do města, hlasem silným i posvátným: „Mír, mír, mír!” A nastal ihned všem mír, jako kdyby přišel z nebe."
1425 – husité vypálili během vpádu do Kladska město Bardo, oba bardské kostely a klášter cisterciáků v Kamenci. Tehdy byl zabit také probošt Bartłomiej a jeho pomocník Jakub. Husité poté pokračovali dále do Slezska.
1583 – Rudolf II. realizoval svým mandátem, bez ohledu na zemský sněm, který to dříve zamítl, reformu kalendáře. 6. ledna 1584 tedy skončila v Českých zemích platnost Juliánského kalendáře, následujícího dne bylo podle Gregoriánského kalendáře 17. ledna. Moravští stavové však mandát neuposlechli a na Moravě platil Juliánský kalendář až do druhého císařského rozhodnutí, které už odmítnout nemohli. Kalendář byl tedy zaveden i na Moravě, kdy po 3. říjnu následoval 14. říjen. Poslední město v Českém království, které přijalo gregoriánský kalendář, byla Kadaň v roce 1588.
1633 – dne 30. listopadu překročila část Valdštejnova vojska (nedokonale zásobovaná a vyzbrojená) pod velením Ottavia Piccolominiho českobavorskou hranici s cílem provést rychlou operaci proti Švédům; zastavila se ve Fürthu. Už 3. prosince však nastal ústup tohoto jízdního sboru zpět do Čech. Ve Vídni nastalo zděšení.
– prosinec – Valdštejn se znovu pokusil o navázání tajných jednání, ale narazil na nedůvěru u saského vojevůdce Arnima a také u švédského generála Bernarda Výmarského.
1799 – zavedena tzv. daň třídní na všechny příjmy obyvatelstva; u vrchnosti činila 45 %, u poddaných 15 %, u Židů 30 % a ostatní (podnikatelé, živnostníci) odváděli dle velikosti příjmů daň od 2,5 % do 20 %.
1800 – konec prosince – studentský prapor Karlovy České legie vytáhl z Prahy k Domažlicím, aby se pokusil zastavit postup francouzských vojsk vedených generálem Moreau, která 3. prosince t. r. připravila neschopnému arcivévodovi Janovi těžkou porážku u bavorského Hohenlindenu. Uzavřeno příměří mezi Rakouskem a Francií.
1905 – na jednání sboru důvěrníků agrární strany byl přijat požadavek všeobecného, tajného, přímého a rovného hlasovacího práva; hlavním iniciátorem této „realistické“ agrární politiky byl hostivařský statkář A. Švehla (prosadil se proti K. Práškovi), čímž se začala uplatňovat ideologie „venkova jako jedné rodiny“.
1918– pogrom v židovském ghettu v Holešově, při němž byli vojáky Československé armády zastřeleni Heřman Grünbaum a Hugo Gretzer, shodou okolností jejich bývalí spolubojovníci, kteří se jen nedávno vrátili z bojů v 1. světové válce.
1952 – ve dnech 20.–27. listopadu proběhl před senátem Státního soudu v Praze podle předem připraveného scénáře proces s tzv. vedením protistátního spikleneckého centra v čele s R. Slánským, bývalým generálním tajemníkem ÚV KSČ. Proces měl velkou publicitu v rozhlase i v denním tisku, na 10 500 rezolucí ze závodů, úřadů a z jiných pracovišť žádalo nejpřísnější tresty. Rozsudky, ve kterých figurovala v různých obměnách obvinění z velezrady, vyzvědačství, sabotáže a vojenské zrady, byly podle plánu vyneseny takto: 11 trestů smrti (R. Slánský, B. Geminder, L. Frejka, J. Frank, V. Clementis, B. Reicin, K. Šváb, R. Margolius, O. Fischl, O. Šling a A. Simone) a 3 doživotní vězení (E. Löbl, A. London, V. Hajdů). Odsouzení se neodvolali (jejich žádosti o milost nebylo vyhověno); dne 3. prosince 1952 byl nad odsouzenými trest smrti vykonán.
1964 – v Moskvě byla podepsána dohoda o výstavbě plynovodu ze SSSR do Československa.
1987 – Federální vláda schválila návrh zákona o sociálním zabezpečení s cílem zvýšit diferencovaně vyplácené důchody a zároveň posílit hledisko zásluhovosti při vyměřování důchodů.
1989 – dne 28. listopadu proběhlo nové (dvouhodinové) jednání delegací federální vlády a OF (L. Adamec a V. Havel); premiér Adamec přislíbil vytvořit do 3. prosince novou vládu. A. Indra se vzdal funkce předsedy Federálního shromáždění.
– L. Adamec sestavil novou rekonstruovanou federální vládu, v níž bylo osm nových ministrů (z toho 3 za KSČ); složení reorganizované vlády bylo pro OF zcela nepřijatelné (z 21 členů bylo 16 zástupců KSČ, po jednom ministru za lidovce a socialisty a tři nestraníci). Současně vláda označila vstup vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 za porušení norem vztahů mezi suverénními státy a navrhla sovětské vládě zahájit jednání o stažení sovětských vojsk z území ČSSR. Byla založena Obec spisovatelů sdružující na 400 českých a moravských dramatiků, spisovatelů, básníků a kritiků; předsedou byl zvolen V. Havel. Byla ustavena Křesťansko-demokratická strana (KDS) jako nadkonfesní strana pravého středu a konzervativně křesťanského zaměření. Na ustavující konferenci 26. prosinci t. r. byl zvolen do čela KDS V. Benda.
1994 – bylo uzavřeno poslední (6. kolo) druhé vlny kuponové privatizace.
Zdroj: František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech
V tento den se narodili:
Bohuslav Balbín – (* 3. 12. 1621) český literát, historik, kněz, zeměpisec a pedagog
Olga Scheinpflugová – (* 3. 12. 1902) česká herečka
V tomto dni zemřeli:
Anna Forchheimová – Rajská – († 3. 12. 1903) herečka
