1268 – byla uzavřena mezi Přemyslem Otakarem II. a Oldřichem Korutanským tzv. poděbradská smlouva, která vyhlašovala princip nástupnictví v Korutanech a dalších sponnheimských državách, v případě úmrtí přenechával bezdětný Oldřich vévodství Přemyslovi, přičemž však byly pominuty nároky Oldřichových sourozenců.
1137 – zemřel Lothar III., vévoda saský, král a císař Svaté říše římské. Ten, co dostal u Chlumce od českého knížete Soběslava I. co proto.
1783 – Josef II. v „pastýřském listu“ státním úředníkům ukládal byrokratickou horlivost a oddanost státu.
1783–1785 – prováděna reforma městské správy, kdy místo dosavadních městských rad byly zřizovány tzv. regulované magistráty. Měšťané si volili volitele a ti pak volili členy městské rady z vybraných kandidátů, kteří složili zkoušku způsobilosti před zkušební komisí.
1784 – dosavadní Soukromá společnost nauk v Praze změnila název na Českou společnost nauk (roku 1790 dvorským dekretem Leopolda II. přejmenována na Královskou českou společnost nauk). Společnost měla sídlo v Karolinu, kde byla v roce 1786 založena i její knihovna.
1884 – ve dnech 24.–29. ledna probíhalo v říšské radě (od 4. prosince 1883 zasedali poslanci v nové budově s elektrickým osvětlením) probíhalo náročné jednání o návrhu zákona hraběte Wurmbranda, kterým měla být němčina prohlášena za státní jazyk Rakouska (reakce na Stremayrova jazyková nařízení). Návrh při hlasování (175:161) neprošel.
1941 – do terezínského ghetta přijel první transport Židů (1000 osob); s jeho budováním se započalo 24. listopadu 1941. V dalších měsících následovaly desítky dalších transportů z celého protektorátu (od června 1942 sem byli deportováni i Židé z Německa, Rakouska, Nizozemí, Slovenska a Maďarska).
1944 – v Londýně vydán ústavní dekret č. 18/1944 Sb. o volbách místních, okresních a zemských národních výborů, z nichž mělo vzejít Prozatímní národní shromáždění.
1945 – dne 25. října došlo na velké manifestaci na Václavském náměstí v Praze k slavnostnímu vyhlášení znárodnění; podobné manifestace proběhly i v dalších městech republiky. Vydán dekret prezidenta republiky o konfiskaci nepřátelského majetku a o Fondu národní obnovy. Zahájena první etapa vnitřní kolonizace (přemístění, většinou nucené) obyvatel maďarské národnosti z jižního Slovenska do českého pohraničí; tato etapa skončila 4. prosince 1945. Druhá fáze probíhala od července 1946 do února 1947. Souběžně probíhala tzv. reslovakizace (od června 1946) občanů maďarské národnosti.
1963 – dne 27. listopadu byl v Moskvě protokol o prodloužení platnosti Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi ČSSR a SSSR na dalších 20 let; Národní shromáždění schválilo prodloužení 4. prosince t. r. a prezident republiky provedl ratifikaci o tři dny později.
1989 – česká vláda podala demisi (předsedou byl F. Pitra). Při setkání představitelů členských států Varšavské smlouvy v Moskvě byla okupace ČSSR z roku 1968 označena za „vměšování do vnitřních záležitostí suverénního Československa“. Statisíce lidí znovu zaplnily Václavské náměstí v Praze; požadavek byl jednoznačný: sestavit novou, reprezentativní vládu, a to nejpozději do 10. prosince t. r., jinak se bude 12. prosince konat generální stávka.
– zrušeny výjezdní doložky, což umožňovalo československým občanům cestovat do nesocialistických zemí pouze s platným cestovním pasem
Zdroj:
František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech
V tento den se narodili:
Petr Křička – (* 4. 12. 1884) básník, překladatel
V tomto dni zemřeli:
Alberto Vojtěch Frič – († 4. 12. 1944) cestovatel a spisovatel
František Augustin Tománek – († 4. 12. 1919) nakladatel
František Vejdovský – († 4. 12. 1939) přírodovědec
Jan Čuřík – († 4. 12. 1996) kameraman
Josef Václav Frič – († 4. 12. 1890) český spisovatel, novinář a politik
Tomáš Seidan – († 4. 12. 1890) sochař
Viktor Ponrepo – († 4. 12. 1926) majitel prvního stálého kina v Čechách
