Historie

1195 – po výzvě papeže Celestina III. k nové výpravě křižáků k osvobození Jeruzaléma, přijímá znamení kříže na sněmu ve Wormsu, vedle císaře a dalších knížat, také český kníže a pražský biskup Jindřich Břetislav. S ohledem na své zhoršující se zdraví a v obavě, kdy v Čechách hrozí nebezpečí domácí vzpoury, posléze znamení kříže odkládá.

1197 – došlo k neozbrojenému střetu vojska Přemyslova (v listopadu překročilo hranice a směřovalo ku Praze) s oddíly knížete Vladislava (jeho mladšího bratra). Místo očekávaného bratrovražedného boje „vévoda Vladislav přece ustoupil, jednak pro dobro míru, jednak z bratrské lásky, a smířil se se svým bratrem tak, že budou panovat zároveň oba, onen na Moravě, tento v Čechách, a že oba jako jednoho ducha budou mít a jedno knížectví“ (Jarloch). Přemysl Otakar I. (1197–1230) převzal žezlo českého knížete, Vladislav Jindřich se stal prvním skutečným moravským markrabětem (jeho potomci měli vládnout na Moravě dědičně). Vladislav uznal dědičnou vládu potomků Přemysla I. Otakara. Rozbroje a štvanice mezi Přemyslovci ustaly.

1240 – zemřela Konstancie Uherská, uherská princezna a česká královna jako druhá manželka Přemysla Otakara I.

Papež Klement VI.

1352 – v Avignonu zemřel papež Klement VI., rodným jménem Pierre de Rosieres. Původně diplomat, vychovatel a přítel budoucího českého krále a římskoněmeckého císaře Karla IV. Roku 1344 na žádost králevice Karla povýšil biskupství pražské na arcibiskupství a v lednu 1347 vydal bulu oznamující založení pražské univerzity, dnes známé jako Universitas Carolina – Karlova univerzita.

1414 – dne 28. listopadu došlo k zatčení Jana Husa v Kostnici; nejdříve (6. prosince) byl uvězněn v dominikánském klášteře, pak v pevnosti Gottlieben, která patřila místnímu biskupovi, a konečně v temné a vlhké podzemní kobce dominikánského kláštera na ostrově na Bodamském jezeře, kde byl držen až do března 1415.

1774 – vydán Všeobecný školní řád pro školy normální, hlavní a obecné; původcem reformy byl významný reformátor pruského školství, pedagog (a biskup) ze slezské Zaháně J. I. Felbiger, proslulý tzv. písmenkovou a tabulkovou metodou výuky, spolu s F. K. Hälingem. Jejich školní řád vycházel z požadavku šestileté povinné školní docházky pro děti od 6 do 12 let. Reforma zaváděla tři nové typy škol: nejníže stály jednotřídní nebo dvojtřídní školy triviální, zakládané na vesnicích (farních) a v menších městečkách, kde žilo 80–100 dětí. Zde se učilo třem základním předmětům – čtení, psaní a počítání včetně základních pracovních a hospodářských znalostí. Ve větších (krajských) městech byly zakládány trojtřídní hlavní školy; nejvyšší stupeň tvořily školy normální, zakládané v hlavních městech (v Praze i Brně roku 1775), které vychovávaly i učitele. Prováděním reformy byly pověřeny zvláštní zemské školní komise; v Čechách prováděl reformu obecných škol kaplický farář F. Kindermann, pozdější biskup litoměřický. Ten proslul zásadou zavádění pracovní (zejména zemědělské a textilní) výroby do výuky. Na Moravě zastával obdobnou funkci I. Mehoffer, zakladatel normální školy v Brně.

1805 – na slavkovském zámku bylo podepsáno příměří mezi Francií a Rakouskem.

1884 – zahájilo provoz české Národní divadlo v Brně v restauraci s tančírnou U Marovských na Veveří; dávalo drama Magelóna od J. J. Kolára; již 14. listopadu 1882 byla otevřena nová budova německého divadla Na hradbách.

1911 – obnoveno jednání o česko-německém vyrovnání; navazovalo na návrhy z porad na podzim 1910. Šlo o poslední vážnější pokus o řešení česko-německé otázky, který skončil 26. července 1912 nezdarem. Nepodařilo se ani obnovit práci na českém zemském sněmu.

1915 – dne 21. května novou vlnu zatýkání části české politické reprezentace zahájilo zatčení K. Kramáře a starosty Sokola J. Scheinera; 12. července byl pak zatčen A. Rašín, 5. září poslanec národně socialistické strany F. Buříval. Zatýkání pokračovalo i v roce 1916: poslanec V. Choc, spisovatel V. Dyk a mnoho dalších; od 6. prosince 1915 do 3. července 1916 probíhal rozsáhlý monstrproces, ve kterém byli Kramář, Rašín, redaktor Národních listů V. Červinka a úředník J. Zamazal odsouzeni k trestu smrti. Trest nebyl vykonán, 2. července 1917 v rámci širší amnestie (týkala se 719 Čechů) byli amnestováni. Rovněž proti Živnostenské bance proběhl soudní proces (zatčeni J. Preiss a R. Pilát).

1944 – německé speciální vojenské jednotky zahájily velkou „zimní ofenzivu“ proti partyzánskému hnutí v protektorátě; trvala do konce února 1945.

1945 – ve dnech 3.–6. prosince proběhly v Praze československo-maďarské rozhovory o výměně (odsunu) obyvatelstva obou států; rozhovory skončily neúspěchem, maďarský ministr zahraničí Győngyősi požadoval zastavení přesunu Maďarů do Čech a chtěl, aby obdrželi československé státní občanství. Následovala téměř dvouměsíční tisková a propagandistická „válka“.

1951 – na zasedání ÚV KSČ byl zbaven R. Slánský všech funkcí a spolu s některými dalšími činiteli byl vyloučen ze strany. Do předsednictva ÚV KSČ byl zvolen A. Novotný.

1989 – došlo k setkání V. Havla s K. Urbánkem a L. Adamcem; předmětem jednání byly otázky reorganizace vlády.

Zdroj:

František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech

FB Přemyslovci

V tento den se narodili:

Edvard Fastr – (* 6. 12. 1877) nakladatel

František Josef hrabě Kinský – (* 6. 12. 1739) český osvícenec

Helena Loubalová – (* 6. 12. 1927) herečka

Jiří Kodet – (* 6. 12. 1937) český herec

Karel Pecka – (* 6. 12. 1928) český prozaik

svatý Mikuláš – (* 6. 12. 0345) katolický biskup proslulý štědrostí k potřebným

Vladimír Renčín – (* 6. 12. 1941) český grafik, ilustrátor a karikaturista