Přijímáme nové členy, přidej se k nám...

Kniha poutníků

Vladimír Peřina

Věk poutníka: 66Na cestu se vydal: 24.8.2021Cestu ukončil: 30.8.2021
Oprava dne zahájení cesty

Vladimír Peřina

Věk poutníka: 66Na cestu se vydal: 30.8.2021Cestu ukončil: 30.8.2021
Byla to moje první poutní cesta. Na příjezdu do Louňovic p. Blaníkem jsem měl zpoždění , první etapu jsem došel jen do Vlašimi , další den jsem musel dohnat. Šel jsem sám a bylo to vynikající . Počasí bylo výborné , ne moc teplo, trochu pršelo poslední 2 dny. Očekával jsem , žer potkám spoustu stejných poutníků, za celou pouť jsem nepotkal nikoho. Odpoledne při cestě jsem vždy zatelefonoval do nějakého penzionu nebo hotelu o nocleh, vždy jsem míísto našel . Problém byl v Sadské , kde na telefonický dotaz měli v hotelu Modrá hvězda obsazeno, ale když jsem se tam vydal osobně a řekl, že jdu Českou cestu , byl jeden pokoj volný. V průběhu cesty jsem poznal krásný kraj Posázaví a Polabí , který jsem znal z návštěv autem , ale to není to pravé . Cesta je vymyšlena výborně , jen některé úseky, kde se jde po silnici by stálo za to ještě upravit, i když by to bylo delší . Vladimír

Jitka

Věk poutníka: 39Na cestu se vydal: 26.7.2021Cestu ukončil: 1.8.2021
Po téměř tříleté pauze po narození dcery to byla moje první pouť. Byť jsem dřív chodila i delší, evropské dálkové trasy, bylo to relativně náročné jít natěžko denně 3Okm, ale o to zábavnější. Stanovená duchovní zamyšlení nejsou úplně dle mého vkusu, takže jsem to pojala jako čistě sportovně-relaxační zážitek - z těch nejlepších např. koupání v Jizeře v Káraném, spaní v luxusním tábořišti v Miškovicích, noční průchod Českým Šternberkem kolem nasvíceného hradu a mlhy nad řekou. I ty prý nudné úseky po rovinatých úsecích polních cest měly své kouzlo. Za celou dobu jsem spala jen jednou v placeném ubytování, i v té hustě osídlené oblasti jde poměrně jednoduše nalézt příhodná místa, takže doporučuji vynechat penziony a prožít cestu se vším všudy. Díky organizátorům!

Jaroslav Rada

Věk poutníka: 54 letNa cestu se vydal: 13.8. 2021Cestu ukončil: 21.8.2021
Tak po mnoha a mnoha zvážení jsem se konečně rozhodl uskutečnit první pouť. Mnoho jsem o poutích četl, ale nikdy jsem se neodhodlal k činu. Vždy do toho něco přišlo a až letos to vyšlo. A jsem tomu rád. Chodit jako turista jsem zvyklý i v mládí spaní pod širákem znám. Co si sebou vzít co ne jsem dělal instinktem. Chtěl jsem jít tak abych mohl kdekoliv přenocovat v hotelu širák. Tak jsem to měl naplánováno. A tak jsem nesl v krosně spacák, celtu, plynový vařič, ešus. No vařič abych si mohl dát ranní kafíčko a když budu v "pustině" třeba polívku. No využil jsem to v plné míře. Bylo to fajn a byl jsem z pouti nadšený celého mě tak očistila a nabral jsem spoustu energie hlavně duševní. Fyzicky to bylo i náročné copak nohy ty jsou zvyklé ujít i více kilometrů, ale ramena od krosny jsem měl pěkně bolavé než jsem potkal spolupoutnici Mišuli a ta mě naučila nosit krosnu tak aby moje ramena nebyly tolik namáhané. Díky Mišule. Zkusil jsem si na vlastní kroky že ujít s plnou polní cca 40 km za den bylo na pokraji mých sil, zvládnul jsem to ale se zat´atými pěsti. I krize přišla během cesty já ji měl ve Staré Boleslavi, ale nevzdal jsem to . Etapy jsem ze začátku chtěl jít přesně podle rozvrhu na mapách. Poslední dvě jsem rozdělil na tři a bylo to příjemnější. Po osobní zkušenosti vím že cca 25 km je tak akorát. Poutˇjsem šel tedy 8 dní (cca 8 x 25km ) celkem cca 200km. Byla to má první poutˇ, ale už tedˇvím že né poslední. Část jsem šel sám , část se spolupoutnicí obě mělo své výhody i nevýhody´, ale jsem rád že to tak bylo. Počasí mě vyšlo nádherně, přes den i až +35 slunečno, no to byla afrika, Pak kolem +20 to bylo příjemnější, v noci i jen +10. No měl jsem spacák do -10 tak pohoda o teplých nocí jsem se i "odkopával". Za celý týden či osm dní pršelo cca 30 minut ještě k tomu přes den. Spal jsem na nejúžasnějších místech na v hotelu "širák" na Malém Blaníku u kapličky Máří Magdalény, úžasné a mystické místo, u hladomorny u Českého Šternberka, u Sázavy s výhledem na klášter, v Tuháni na dětském hřišti, ve Vepřeku u Vltavy.....no využil jsem i v Kouřimi Penzion U Kamene, V Sadské Modrou Hvězdu, a v Brandýse n.L. Brandýský dvůr. Byl to krásný zážitek celá ta výprava ta poutˇ všem to doporučuji já jsem tím získal mnoho a toho času na přemýšlení a rozjímání. Denní rytmus se na týden úplně změní není kam spěchat jen člověk jde a užívá si cestu...po památkám jsem moc nechodil jen na Sázavském klášteře jsem chtěl vidět zobrazení 12-letého Ježíše a těhotnou Pannu Marii na fresce....ale hlavně mě zajímala cesta a poutˇ a sebepoznání. Tak děkuji všem které jsem potkal Mišule, Marku Janovskému kterého jsem potkal posléze, ale jako spolutvůrci jsem se s ním spojil telefonem, Marka a Oldu co se zajímali o templáře u Malého Blaníku...spoustu usměvavých lidí kolem bylo to nádherné....

Bohdana

Věk poutníka: 46Na cestu se vydal: 14.8.2021Cestu ukončil: 21.8.2021
Když jsem se začala vracet sama do přírody, kde je mi dobře, začala jsem najednou od života dostávat spoustu dárků. Když se vysápu na kopec, čekají tam na mě maliny nebo borůvky, když jsem na cestě unavená, určitě je pro moje povzbuzení připravené pole pomněnek nebo mateřídoušky, přiletí mi do cesty motýl nebo na dlouhé nudné cestě najednou odněkud vykoukne špička kostela. Proto už jsem nějakou dobu uvažovala o delší trase a když jsem se dozvěděla o Poutní cestě Blaník Říp, nebyl to dárek, ale dar. Zaujala mě na něm ta spirituální přidaná hodnota, i to, že je to průvodce naší historií a přírodou a mj. provádí i kolem našich významných řek. Šestou etapu jsem si kvůli drobné zdravotní indispozici poněkud zkrátila. Došla jsem k závěru, že není nutné otrocky kopírovat každý metr trasy, že je podstatné, že jsem vyrazila, postavila se strachu, únavě, bolesti; pokládala si otázky a poctivě na ně hledala odpovědi a nakonec došla tam, kam jsem se dojít rozhodla. Poutníkův deník mi byl věrným přítelem, který mě na mé spirituální cestě vedl. Cestou jsem dostávala i jiné otázky a podněty, které mě posouvaly dál. V mém záměru mě podporovaly drobné zázraky. To například, když jsem za pošmourného dne vyrážela z Čelákovic unavená a otrávená ze špatně zvoleného ubytování, moc jsem si přála, aby mě aspoň na chvíli povzbudilo sluníčko. Na deset minut vykouklo právě v okamžiku, kdy jsem dorazila do cíle páté etapy. Nejsem tak rychlý chodec, abych vše ušla a ještě si stihla prohlédnout všechny místní pamětihodnosti. Většinou už byly zavřené nebo ještě zavřené. Pár míst, kam bych se ráda vrátila, jsem si vyhlédla. Z mého pohledu jsou trasy navrženy dobře tak, že střídají zajímavé s méně zajímavými, na kterých je dost času ponořit se do sebe. Moc děkuji všem, kteří za projektem stojí. Bylo to super. Nečekám, že za osm dní vyřeším svůj život, ale směr jsem určitě našla. Z praktického hlediska bych doporučila na batoh výrazné reflexní prvky, protože hodně úseků jde po silnici a jeden jsem dokonce raději prošla po poli. Také mapy v mobilu se mi dost hodily. Zvlášť na úvodních etapách je stav lesů dost tristní a co nezničil kůrovec, dorazila těžba. No a značení je díky tomu občas těžko k nalezení. Až proberu fotky, dám nějaké na FB.

Bára

Věk poutníka: 33Na cestu se vydal: 1.8.2021Cestu ukončil: 8.8.2021
Na cestu jsem se vydala sama se psem. Bylo to moje první větší putování. Většinu nocí jsme přespávali v improvizovaných podmínkách. Krajina cestou byla nádherná, trasy lesem byly plné klidu a nachozené kilometry rychle přibývaly. Naopak po cyklostezkách jsem měla krizi, každý kilometr byl vydřený, nohy bolely, puchýře přibývaly. Překvapilo mě, že většina místních lidí o tomto projektu neví a koukali na mě jak na blázna. Moc děkuji spolku Cesta Česka za tento projekt. Planuji si projít cestu ve všech ročních obdobích a také se těším na plánovanou zpáteční trasu.

Michal Mašek

Věk poutníka: 39Na cestu se vydal: 5.8.2021Cestu ukončil: 13.8.2021
Letos podruhé tatáž cesta, ovšem s drobnými úpravami, zacházkami a oklikami. Kromě prvního dne jsem měl pěkné počasí, ale viděl jsem místa dost poničená dešti a párkrát hrozila nedobrovolná bahenní koupel. Důležité informace a fotky jsem průběžně publikoval ve skupině na FB. Tak snad zase někdy... :-)

Žofie a Radim Zabadalovi

Věk poutníka: 23 a 41Na cestu se vydal: 3. 7. 2021Cestu ukončil: 10.7.2021
Děkujeme za možnost sdílet zážitky z cesty. Trochu nás překvapilo, že na Řípu není žádná kniha poutníků Cesty Česka, do které by bylo možno zanést nějaké prvotní dojmy po dokončení putování. O cestě jsem se dozvěděla cca před rokem díky konečnému razítku na Řípu. Toužila jsem se na cestu vydat a teď se to konečně splnilo a nadchla jsem i svého muže. Vydali jsme se na cestu na těžko, jsme poměrně nenároční na komfort, a také jsme se nechtěli vázat určitým časem a místem nocování. S bágly na zádech a s úsměvem na rtech jsme se vydali vstříc dobrodružství. Úsměv nás přešel hned první večer, kdy jsme ušli sotva 20 km a další dni to nebylo lepší, hlavně mě začalo výrazně omezovat koleno. Proto jsme se rozhodli pouť přerušit po čtyřech dnech v Kouřimi a po dni odpočinku jsme se tam opět vrátili i s koly. Zbytek cesty jsme si užili ze sedel kol, bylo to trochu jiné putování, ale stejně výživné. Na vrcholu Řípu jsme stanuli po 7 dnech a byli jsme velmi rádi, že se nám povedlo putování dokončit i přes nesnáze. Cesta vedla krásnými přírodně i kulturně bohatými místy s duší. Cestou jsme se občerstvovali u studánek chladnou vodou i třešněmi a mohli tak spokojeně přemýšlet nad otázkami jednotlivých etap a diskutovat o nich vzájemně. Tímto zdravíme spolupoutníky Pavlínu a Radima, se kterými jsme šli kus cesty do Šternberka, Alžbětu, se kterou jsme se potkali dokonce dvakrát a strávili jsme společně odpoledne v prostření sázavského kláštera a dva borce z Olomouce, kteří došli na Říp jen hodinu po nás za čistých šest dní putování. Klobouk dolů. Chtěli bychom vyjádřit poděkování organizátorům za skvělou přípravu značení a materiálů k pouti. Webová stránka je také velmi zdařilá a jasná struktura zjednodušuje procházení. Ještě jednou všem děkujeme. Zabadalovi z Prahy

Gabi a Jirka s psy Bárou a Agátou

Věk poutníka: Přes 40Na cestu se vydal: 26.12.2021
Dárek k Vánocům společná cesta na Říp z domova přes Blaník. Bydlíme cca 20 km od Blaníku. Cestu jsme si rozdělili na několik etap a každou neděli jednu z etap ušli, takže trochu jiný přístup, který si vyžádala Covid doba. Nádherná příroda hlavně v úseku od nás do Kouřimi. Na některá místa se rádi vrátíme až bude otevřeno. Klid pohoda čas zpomalit a popřemýšlet

Prokop

Věk poutníka: 49Na cestu se vydal: 5.12.2020Cestu ukončil: 11.12.2020
Na cestu jsem vyrazil s kamarádem Martinem a ze Sázavy pokračoval již sám. Stan střídal s penziony, což považuji za ideální kombinaci pro toto roční období. Doporučuji pečlivě si hlídat váhu v batohu, opravdu se každá maličkost pronese. Používal jsem převážně papírovou mapu a neměl s tím problém. Pravda jednou jsem se zamyslel dost hluboce, sešel z cesty a tím si prodloužil etapu téměř na 40 km :-) a docházel až za tmy do Mělníka. Ať je Vaše motivace jakákoliv, vyražte. Být sám se sebou alespoň pár dnů na cestě je dobrá zkušenost a určitě stojí za to si to třeba mezi Blaníkem a Řípem prožít.

Martin

Věk poutníka: 47Na cestu se vydal: 22.11.2020Cestu ukončil: 29.11.2020
Krásná cesta. Bylo to trochu za extrémních podmínek (kvůli koronaviru zavřené restaurace, takže jídlo sebou, v noci mrzlo a tma už v pět odpoledne) ale právě proto jsem si vybral tento termín, abych to otestoval. Moc mi to dalo, poznání, co se dá dokázat a jaká jsou krásná místa kousek od domova, když člověk vymeni auto za nohy. Ještě více takovýchto výzev.

Petr Kolář

Věk poutníka: 40Na cestu se vydal: 18.7.2020Cestu ukončil: 14.11.2020
Děkuji za realizaci myšlenky propojit naše mýtycké hory poutní stezkou. Cestu jsem si užil. Z hlediska turistického i z hlediska duchovního. Cestou jsem poznal nová místa a zároveň si pročistit hlavu a utřídil myšlenky. Nejsilnější zážitek považuji návštěvu Sázavského kláštera.

Honza

Věk poutníka: 27Na cestu se vydal: 3.10.2020Cestu ukončil: 9.10.2020
7 větrných dní na nohou, 7 již chladných nocí pod oblohou, nespočet krásných výhledů a zážitek na celý život.

Eva Malcová

Věk poutníka: 54-55Na cestu se vydal: 24.8.2020Cestu ukončil: 20.9.2020
Šla jsem na 3.etapy,sama a jako poutní cestu. Moc děkuji autorům, cesta vedla nádhernými místy a byla velice úzce spjatá s danými tématy. Sama jsem byla překvapena, potkala jsem spousty milých lidí, viděla spousty krásných míst, dostala odpovědi na mnoho otázek a mnoho věcí jsem viděla i z jiných úhlů. Můj poutní deník mi bude možná do konce života inspirací. První 4 dny na těžko, nejsilnějším zážitkem byla křížová cesta na žluté turistické ze Sázavy kousek od začátku Čertovy brázdy, po hraně Čertovy brázdy, doporučuji. Mezi Kouřimí a Sadskou jsem prošlapala boty, vyrobila puchýře na chodidlech a myslela, že nedojdu. Situace okolo Lužce mě donutila jít svou vlastní cestou, ne náhodou téma směřování a byla mi poselstvím, že, zvláště v této době, mám důvěřovat sama sobě a jít dle svého nejlepšího vědomí svou vlastní cestou, pak nezabloudím. Chvíle ztišení v rotundě v den mých narozenin byla krásným dozněním poutě. Moc děkuji Vesmíru, Zemi, autorům, všem úžasným lidem, které jsem potkala.

Jirka

Věk poutníka: 29Na cestu se vydal: 16.9.2020Cestu ukončil: 19.9.2020
Krásná a dobře značená cesta (doporučuji využít mapy.cz, všechny "objížďky" zavřených úseků jsou tam zaneseny) . Pouť jsem pojal trochu jinak, než byl záměr autorů a více než na zamyšlení nad jednotlivými tématy, jsem se soustředil na posunutí hranice svých fyzických možností :-). Ve finále musím uznat, že přece jen i pro mě mělo putování nějaký duchovní rozměr, a to, že silou vůle dokáže člověk překonat jakoukoliv překážku. Děkuji autorům za cennou zkušenost.

Martin

Věk poutníka: 50Na cestu se vydal: 10.9.2020Cestu ukončil: 15.9.2020
V poslední době se vyrojila spousta knih, povídání a prezentací různých pěších poutníků po cestách doma i v zahraniční, tak jsem se rozhlížel, jestli něco podobného taky nezkusit. Do oka mi padl tento skvělý počin, který vypadal jako dobrý test, jestli fyzicky a psychicky obstojím, bez nějakých následků, pokud se to nepovede. Výrazně pomohlo zcela ideální počasí bez deště, ani zima, ani moc horko. Abych nezapoměl, zvolit jsem opačný směr a vyrazil z Roudnice na Říp a pak východojižním směrem na Blaník. Osobně to hodnotím jako zajímavou variantu, protože když už toho člověk začíná mít dost, přicházejí pestřejší zalesněné, i když kopcovitější, úseky v Posázaví a dlouhé úseky v Polabí (zhusta po asfaltu, který tvoří aspoň 2/3 celé trasy) už máte za sebou. Celkem jsem - díky odbočkám pro odlov keší - nachodil 230 km a program se mi podařilo vtěsnat do šesti etap namísto doporučených sedmi. Nula pádů, kupodivu nula puchýřů, nejhůř na tom byla kolena, ale do druhého dne jsem se vždy vzpamatoval. Za sebe mohu jen doporučit, zatím potkáte asi málo jiných poutníků. Já viděl jen jednoho přiznaného a možná další 3-4, kteří na to vypadali a jinak jen domorodce. Jako trénink na Camino de Santiago zcela ideální. S duchovnem jsem to nijak nepřeháněl, ale uvědomil jsem si výrazně pohodlí naší civilizace oproti tomu, jak vypadalo cestování ještě před 200 lety - pěkně pomalu a po vlastních nohou, vnímat krajinu a genia loci do větší hloubky a detailu, než když se jen prosviští autem.

Zuzana Plachá

Věk poutníka: 59Na cestu se vydal: 5.9.2020Cestu ukončil: 12.9.2020
Myslenku jit tuto poutni cestu mi vnukla má dvacetiletá neteř, která ji šla o pár týdnu driv nez ja. Zpocatku jsem mela obavy -nikdy jsem takto sama a tolik kilometru na jeden zatah nesla, netusila jsem, jak to budu zvladat. Musim se priznat, ze vic nez duchovni to pro me byla turisticko-gurmanska cesta, i kdyz o tematech nastavenych v jednotlivych etapach jsem mela moznost behem cesty take premyslet. Dojem z cesty se neda myslim vubec vypsat, nebo by to bylo na nekolik stranek. Proste nadhera, az me z toho mrazi, jak kouzelne mi vsechno vyslo, vse, co jsem si cestou prala, se mi splnilo - at uz se to tyka pocasi (vubec neprselo), objevenych prirodnich zakouti, malebnych vesnicek, historickych pamatek, setkani s milymi lidmi a v neposledni rade,umlévajíce, náhle objevenych kulinarskych ráju v zapadlych koncinách. Kazdy vecer, ac unavena, jsem se tesila na den nasledujici, co zas uvidim a co objevim, a to dokonce tak, ze mi posledni vecer v Melniku pred zdolanim posledni 7. trasy bylo opravdu lito, ze uz jsem vlastne na konci celeho putovani. Cestu jsem si musela jeste o 1 den prodlouzit, abych si uzila Melnik take za svetla, a nelitovala jsem. Cele putovani me tak fyzicky i psychicky nadopovalo, ze z toho budu myslim tezit hodne dlouho. Vsem organizatorum patri me velke diky! Zdravim take zbyvajici 3 poutniky, se kterymi jsme se stridave potkavali, bylo to moc fajn a urcite se jeste na podobnou cestu vydam.

Kristýna Kakešová

Věk poutníka: 22Na cestu se vydal: 7.9.2020Cestu ukončil: 13.9.2020
Děkuji moc za krásnou a skvěle připravenou trasu. Myslím, že jsem nešla naposledy. Už jen proto, že na prohlídku večerního Mělníka mi přes množství lákadel nezbylo příliš času. Na druhou stranu v neděli ráno jsem měla město sama pro sebe :) Jen bych doporučila naplánovat výstup na Říp také na ranní nebo večerní hodiny, setkání s realitou, tedy Řípem jako turistickým cílem (skoro bych se nebála říct atrakcí), je totiž poněkud drsné. Nebo by možná stačilo jen nenaplánovat ho na neděli... Pokud se ještě rozhodujete, zda vyrazit, neváhejte, rozhodně to stojí za to. Šťastnou cestu!

Markéta Česneková

Věk poutníka: 46Na cestu se vydal: 5.9. 2020Cestu ukončil: 14.9. 2020
Již léta se chystám na poutní cestu a když jsem letos zjara zjistila, že mi jedna vede přímo za domem, začala jsem pátrat a k realizaci byl už jen krůček. Bohužel jsem k cestě našla málo informací o tom, jaké jsou na cestě možnosti s přespáváním. Vyrazila jsem tedy se stanem "natěžko" - doslova - po první etapě s 35 km v nohách a 20 kg na zádech v batohu, kterému cestou dosloužilo veškeré polstrování, jsem to chtěla vzdát...Rodina mne podpořila, záchranné vozidlo přivezlo malý batůžek, ohodila jsem 3/4 věcí a šlo se dál s úsměvem za dobrodružstvím, kde asi budu dnes spát? :-) Po páté etapě jsem si dala 3-denní přestávku doma, tedy čistého času jsem zvládla za 7 dní 230 km, měřeno aplikací, dělala jsem kromě drobných nečekaných zacházek i na záměrná místa, která mne něčím přitáhla. Moc jsem si užívala proměnlivost krajiny, objevy nových měst a míst i náhodná setkání s prima lidmi i zvířaty... Velké díky organizátorům za úsilí a péči, které projektu věnovali! Zážitek na celý život!

Hana Příkopová

Věk poutníka: 48Na cestu se vydal: 12.8.2020Cestu ukončil: 15.8.2020
Cesta si mě tak nějak sama zavolala. Vyrazila jsem na ní se synem. Jsem ráda, že jsem volání poslechla přestože jsme cestu nedokončili. Vyražte, můžeme cokoliv. Doporučuji. Popis našeho putování a mých prožitků během ní lze přečíst na tomto odkazu: https://deniknadsenechaluparky.cz/chaluparsky-zpravodaj/chaluparsky-zpravodaj-c-2/

Pavla Fikrlová

Věk poutníka: 40Na cestu se vydal: 21.8.2020Cestu ukončil: 28.8.2020
Moje první zkušenost s několikadenní poutní cestou. Pátá a šestá etapa se mi zdály moc dlouhé, tak jsem je rozdělila do tří dnů a tudíž jsem měla celou cestu na 8 dní. První den bylo šílené horko, druhý den se mi udělaly obří puchýře, každý večer jsem si říkala, že mě tak bolí nohy, že už skončím a každé ráno jsem vstala, zalepila puchýře a nadšeně šla dál. V Kouřimi mě překvapilo, že se tam nedá v neděli večer nikde najíst (naštěstí mě na to upozornili v Infocentru, tak jsem se hned domluvila s panem majitelem z hostince U Kamene a udělal mi řízek). V Sadské jsem si u snídaně krásně popovídala s paní majitelkou hotelu Modrá Hvězda (moc milá paní) a také se dvěma dalšími poutníky, které jsem po cestě potkala a nocovali jsme na stejném místě. U Čelákovic mě šokoval sv.Václav - krásou památky a šíleností svého nejbližšího okolí. Každopádně jsem nadšená a pyšná, že jsem to dokázala, a také jsem plná zážitků, které všude vyprávím a spousta mých dalších přátel najednou uvažuje, že by také mohli zkusit vyrazit na cestu. Je to báječná a nenahraditelná zkušenost. Moc děkuji spolku Cesta Česka za přípravu a všem poutníkům přeji hodně spokojených kilometrů.

Alena Ulmanová

Věk poutníka: 66 letNa cestu se vydal: 11.8.2020Cestu ukončil: 19.8.2020
Vzhledem k věku a jazykové nevybavenosti jsem věděla, že se na Pacifickou hřebenovku už nevydám. Když byla otevřena Poutní cesta Blaník-Říp, byla to výzva. Po prostudování jednotlivých etap jsem věděla, že určitě nechci minout Vlašim, takže jsem si tam zajistila ubytování. První etapu jsem si rozdělila a Vlašim si opravdu užila a nelituji. Podle mne je nádherná. Šla jsem s 11 kg batohem ve vedru, 2x spala v kempu, v Kouřimi málem nesehnala ubytování, ale nakonec vše dobře dopadlo. V Sadské mě překvapilo, že se nedá stanovat u jezera, takže noc byla v příjemné Modré hvězdě. Etapu ze Sadské do Staré Boleslavi jsem si rozdělila, neboť batoh stále těžkl a stan byl nevyužitý. Protože jsem byla už na trase k domovu, odjela jsem odložit tíhu domů a dokončila už s malým batohem postupně všechny etapy. Sice cesty z nádraží a na nádraží prodlužovaly kilometry, ale bylo to lepší. Razítka se mi podařilo nasbírat všechny, trhací mapky jsou skvělé a všechny si je určitě schovám. Cestou jsem si nadávala, pobrečela si, ale určitě nezapomenu. Na krásná místa, i na ten nepříjemný asfalt,na sluníčko, které pálilo stále víc, na řidiče, kteří mě chtěli svézt a já odmítla, na milé lidi v penzionech, na puchýře, které jsem propichovala nožem rybičkou! 9 dní ve vedrech, když mají senioři sedět doma, jsem se vydala na cestu a určitě nelituji. Nádherná zkušenost a když vidím skoro z okna Říp, řeknu si, že jsem to dala. Přeji Všem poutníkům hodně štěstí.

Veronika Hešíková

Věk poutníka: 32Na cestu se vydal: 28.6.2020Cestu ukončil: 21.8.2020
Zrání a rozjímání. Když se pouti člověk otevře, začnou se dít zázraky a probouzí se to, co možná nikdy neměl čas si opravdu uvědomit - svoji podstatu a to, kým skutečně je. Cesta je místy krásná, místy nepříjemná (úseky podél silnice a pod rušnou dálnicí) a místy také náročná - stejně jako život. Díky Cestě Česka a všem, co se na zrození poutě ke kořenům českého národa podíleli. Je to výšlap do hlubin.

Jitka Langová

Věk poutníka: 50 letNa cestu se vydal: 22.7.2020Cestu ukončil: 6.8.2020
Cestu jsem z důvodu rodinných společenských povinností rozdělila na dvě části - přerušila jsem u Litovského mostu před Přerovem nad Labem. Šla jsem doporučenou cestou, kilometráž mi v podstatě vyhovovala. První část putování - Podblanickem a Posázavím jsem si užila moc, překvapilo mne, jak jinak lze vnímat známá místa, pokud jde člověk pouze pěšky. Možná stojí za zmínku, že úsek Sázava - Kouřim vede sice krásným, divokým Vlkánčickým údolí, na obchod ale nenarazíte, natož na hospodu. A cestou se vám klidně stane, že potkáte za celý den jen 3 lidi! Kouřimské náměstí stojí za to, parádní atmosféra a milí místňáci, těším se, až se tam vrátím. Sadská je mega dlouháááá, nohy bolí po úsecích po silnici, Modrá Hvězda se svou specifickou hrabalovskou atmosférou to naštěstí jistila. Druhou půlku putování jsem absolvovala s patnáctiletým synem, nadchla nás pizzerka v Čelakovicích a cukrárna Karkadé, stejně tak restaurace Aroma v Neratovicích - ta cca 400m odbočka určitě stojí za to! Do Mělníka na hradby jsme docházeli při západu slunce, město určitě stojí za prohlídku a zdržení! Zacházky u Mělnicko-Vrňanského plavebního kanálu to už někdo zmiňoval, neustále se vzdalující Říp v těchto místech je trochu válka nervů. Ve Vraňanech v jahodárně velký výběr ovoce i džusů, Jeviněveské vinařství doporučuji rozhodně neminout! Poslední úsek ve vedru byl náročný a vydrápat se na Říp po těch více než 200 ušlých kilácích (jasně, že to není celkem 190, občas si zajdete :-)) nebylo zadarmo - ale ve výsledku super! Díky iniciátorům za tuhle nevšední cestu, určitě doporučuji!

Milan Hoke

Věk poutníka: 59Na cestu se vydal: 9.8.2020Cestu ukončil: 13.8.2020
Radost z cesty mi v srdci zůstane napořád - a nohy se (snad!) uzdraví rychle! Připouštím, že jsem na trase neměl příliš prostoru pro rozjímání, ale když jde člověk sám, myslí na úplně jiné věci a hodnoty, než obvykle - a co teprve, kdyby cesta trvala týdny. Mimochodem, smekám před těmi, kdož jdou sami v mnohem divočejší krajině, než jsou střední Čechy, několikaměsíční trek! U Krupičkova mlýna jsem potkal turistu, který mi hlásil, že má "splněno" a tuto poutní cestu již absolvoval. Zítra budu čekat, zda sem připojí svůj příspěvek ten, s jehož rodiči jsem se náhodně potkal (a seznámil) před Čelákovicemi a ti hlásili, že jejich syn vyrazil den po mě, tedy v pondělí 10.srpna a také plánoval jít pět dní. Děkuji spolku Cesta Česka a partnerskému Klubu českých turistů za tuto báječnou možnost "se cournout"!

Marie Vilímová

Věk poutníka: 72Na cestu se vydal: 27.6.2020Cestu ukončil: 23.7.2020
Šla jsem celou cestu sama. Není to jednoduché - občas chybí značky a občas jsem si "zakufrovala" sama. Je to úžasná zkouška pro sebe samu. Anděl byl vždy na blízku a nasměroval kroky správně - občas i radou pocestného. Děkuji všem, kdo se na přípravě cesty podíleli. Na Řípu přišla obrovská úleva a následně v klidu začaly chodit odpovědi na témata.

Michal Mašek

Věk poutníka: 38Na cestu se vydal: 24.7.2020Cestu ukončil: 1.8.2020
Když jsem letos nemohl vyrazit na Severní cestou do Santiaga de Compostela, rád jsem využil alespoň této možnosti. Měl jsem moc pěkné počasí a cestu si užil. Pár poznatků: 1) První tři etapy jsou náročným terénem, zbytek je téměř po rovině, doporučuji si začátek rozdělit na více částí. Navíc je zde spousta zajímavostí mimo trasu (doporučuji Malý Blaník, důkladnou prohlídku Vlašimi atd.). 2) Na poslední etapě stavebníci pracují na mostech přes kanál, je třeba sledovat značení pro cyklisty a ta vás dovedou dobře. 3) Doporučuji po slezení z Řípu ještě strávit jeden den v Roudnici n. L., kde je také spousta turistických zajímavostí (minimálně zámek/hrad a klášter). 4) Mezi Vlašimí a Sázavou není kde vybrat z bankomatu (čekal bych ho alespoň v Českém Šternberku a Ratajích n. S.) a málokde lze platit kartou. 5) Infocentrum ve Staré Boleslavi je k nenalezení (ač prý existuje) a razítko páté etapy v Brandýse n. L. už nedostanete - jako jediné mi tedy chybí. Trhací mapy v Brandýse mají. 6) Infocentrum není ani v Neratovicích (to ovšem pro razítko nepotřebujete). Na místě infocentra v Neratovicích je knihovna a kulturní dům, místní mi navíc říkali, že tam nikdy žádné infocentrum nebylo. 7) Cestou jsem potkal několik poutníků a našel zápisky nějakých dalších, kteří byli na cestě ve stejnou dobu. Vypadá to, že se informace o této poutní cestě pozvolna dostala mezi lidi... ;-) Přeji šťastnou cestu všem dalším poutníkům!

Anna Kočí

Věk poutníka: 20Na cestu se vydal: 24.6.2020Cestu ukončil: 26.7.2020
Děkuji za tento nápad a dokonalé zpracování do nejmenších detailů! Cestu jsem bohužel musela ze zdravotních důvodů po 2. etapě (24.-25.6) přerušit (skoro na měsíc), ale vrátila jsem se po uzdravení a zbylých 5 jsem úspěšně došla (21.-26.7). Absolvovala jsem celou cestu sama, bylo vtipné pozorovat udivené kolemjdoucí, kteří často nabízeli odvoz nebo alespoň rady kudy je nejlepší se vydat. Jinak jak už je tu napsáno, nezapomenutelné zážitky, nádherná příroda, kilometrů o pár desítek víc než je napsáno... ale to je také kvůli zacházkám a mému bloudění . Doporučuji.

Tomáš Najmon

Věk poutníka: 47Na cestu se vydal: 17.7.2020Cestu ukončil: 23.7.2020
Na Řípu jsem si říkal, že dalším významným místem je Vyšehrad, myšlenka pokračovat dále byla, morál již ne. :-) Tak snad příště.

Štěpánka a Václav Myřátský

Věk poutníka: 44 a 45Na cestu se vydal: 24.7.2020Cestu ukončil: 24.7.2020
Máme za sebou první etapu Blaník - Český Šternberk. Krásná cesta za slunného počasí, takže velká spokojenost a zasloužený dobrý pocit z překonaného úseku. Těšíme se na další etapu.

Katerina Votavova a Sven

Věk poutníka: 35 a 1,5Na cestu se vydal: 18.7.2020Cestu ukončil: 24.7.2020
Krasna cesta a cas jen pro me a meho ctyrnoheho kamarada. Fotky a trasa na mem fb. Sla bych znova

Michaela Pražienková

Věk poutníka: 34Na cestu se vydal: 11.7.2020Cestu ukončil: 20.7.2020
Děkujeme za pěkně vymyšlený podnik! Vyrazili jsme třígeneračně, my s desetiměsíčním dítkem a můj táta se ženou. Leckde cesta pro kočár byla náročná, občas i neschůdná. Přenášeli jsme, popotahovali, dítě v nosítku nesli - ale šlo to. Někde nás přivítali s obdivem a otevřenou náručí, jako třeba v Sadské v Modré Hvězdě, někde jsme byli skoro na obtíž. Ale putování jsme si moc užili, dokázali jsme si, že i s miminem to jde, poznali nová místa a poznali i další stránky sami sebe.

Jiřina Tottová

Věk poutníka: 39Na cestu se vydal: 8. 3. 2020Cestu ukončil: 25. 7. 2020
Šla jsem s dětmi 8 a 12 let, s babičkou 62 let a sestrou 38 let. Cestu jsme si rozdělili na 12 částí a šli hlavně víkendy, když jsme se datumově shodli. Proto nám putování zabralo dost času. V Vrbna do Vraňan jsme bloudili, ač jsme téměř místní. Nejhorší byla cesta do Sadské, které vedla hodně po hlavní silnici. Jinak cesta jako taková nás nadchla, v době zavřených škol se nám podařilo na každé cestě zaměřit na nějaké téma z prvouky. Za pár let si to zopakuju se synovci.

Věra Částková

Věk poutníka: 64Na cestu se vydal: 11.7.2020Cestu ukončil: 20.7.2020
Loni jsme šli z Porta do Compostely a letos Blaník - Říp. U nás je krásně, tak proč nechodit u nás. Cesta byla krásně popsána po jednotlivých etapách. Opravdu jsme si to užili. Skvělý nápad a realizace. Děkujeme

Slavomír Fiedler

Věk poutníka: 60Na cestu se vydal: 11.7.2020Cestu ukončil: 20.7.2020
Skvělá akce! Podnikli jsme s rodinou a jsem naprosto spokojen...

Mirka Janegová & Milan Vejražka

Věk poutníka: 50Na cestu se vydal: 23.6.2020Cestu ukončil: 12.7.2020
Děkujeme za skvěle zrealizovaný nápad. Poutní cesta z Blaníku na Říp poskytla opravdu hodně času na přemýšlení nejen o otázkách z deníku. O kochání se krajinou ani nemluvě. Mapa je skvěle vypracovaná, brali jsme si občas i v infocentrech mapy na jednotlivé etapy. Razítka nemáme všechny, protože ne všude jsme se trefili do otvírací doby infocentra. Sice máme méně razítek, ale o to více máme turistických známek :-) Problém jsme měli s infocentrem v Sadské, kde nebylo otevřeno. Zkoušeli jsme ve všední den dopoledne i odpoledne. Poutní cestu jsme sice museli po páté etapě kvůli zdravotním problémům přerušit, ale nakonec jsme i zbývající dvě došli.

Petr Novotný

Věk poutníka: 42Na cestu se vydal: 4.7.2020Cestu ukončil: 10.7.2020
Putování s dcerou,velmi krásná cesta ,kilometráž mi přišla delší.

Tereza Novotná

Věk poutníka: 16Na cestu se vydal: 4.7.2020Cestu ukončil: 10.7.2020
Byla to pro mě první dlouhá cesta. Šla jsem se svým Taťkou (starý pán), se kterým jsme si to velice užili. Jen na ty rovinky jsme nebyli zvyklí. Byla to pro mě zajímavá zkušenost s výstupem na Říp.

Pavel Vrba

Věk poutníka: 42Na cestu se vydal: 1.7.2020Cestu ukončil: 8,7,2020
Zažil jsem radost, zažil jsem i bolest, poutní cesta stála za to, do cíle na Říp jsem vylez... Krásný zážitek v kulisách pestré české krajiny. Poštěstilo se mi dokonce v neděli 5. 7. zúčastnit poutní mše v Chotouni, dle legendy rodišti sv. Prokopa, u příležitosti svátku sv. Prokopa, a také Cyrila a Metoděje. Z důvodu rekonstrukce Sázavského kláštera byla mše přesunuta právě do kostela sv. Prokopa v Chotouni . Hezky to zapadlo do plánu putování. Děkuji Spolku Cesta Česka za realizaci tohoto úžasného projektu.

Jitka Drahovzalová

Věk poutníka: 44Na cestu se vydal: 21.6.2020Cestu ukončil: 26.6.2020
Moc děkuji za skvělou myšlenku propojit Blaník a Říp jednou dálkovou trasou, a za realizaci tohoto projektu. Trasa je to nádherná (až na pár nepříjemných úseků po silnicích, a momentálně ještě navíc komplikace kvůli stavbám nových mostů mezi Hořínem a Vrbnem a v Lužci nad Vltavou). Velmi se mi osvědčilo používání offline verze aplikace Mapy.cz. Měřila jsem ušlé kilometry i GPS a (vyjma etapy do Sadské, kde to odpovídalo) mi vycházelo o dost více, než je uvedeno. K oficiální trase jsem si navíc dobrovolně přidávala zacházky do měst a jejich prohlídky, takže nakonec z toho bylo, místo 190 km, celkem 247 km. Skvělý nápad byl dát razítka k dispozici do některých restaurací či hotelů, neboť některá informační centra mají otevírací dobu, do které se poutník nemusí trefit. Byť přiznávám, že jsem tuto poutní cestu nebrala jako duchovní záležitost, ale spíše jako turistickou akci, jsem za ni velmi vděčná a přinesla mi spoustu zážitků.

Jaromír Otava

Věk poutníka: 40Na cestu se vydal: 1.6.2020Cestu ukončil: 9.6.2020
Krásných 9 dní z velké části v přírodě. Pokračoval bych dál, pokud by na Řípu nebyl cíl :) Zpracoval jsem video z cesty, pokud by se někdo chtěl na cestu vydat a hledal inspiraci. Díky za realizaci této poutní cesty. https://youtu.be/8jh9YvgIy9U

Honza Novák

Věk poutníka: 32Na cestu se vydal: 5.6.2020Cestu ukončil: 11.6.2020
Jeden z nejlepších zážitků, co si v Česku můžete dopřát.

Pavel Rak

Věk poutníka: 30Na cestu se vydal: 5.6.2020Cestu ukončil: 12.6.2020
Až na úseky vedoucí po silnici (cestu ale asi ani jinudy vést nelze), tak to byl super zážitek. Člověk si vcelku jednoduše pročistí hlavu :-)

Adela Rakova

Věk poutníka: 32Na cestu se vydal: 5.6.2020Cestu ukončil: 12.6.2020
Nohy trpi, hlava jasa:-)

Lenka Nepožitková

Věk poutníka: 33Na cestu se vydal: 27.5.2020Cestu ukončil: 3.6.2020
Cesta byla krásná, budu ji doporučovat.

Pavla Sakařová

Věk poutníka: 49Na cestu se vydal: 21.5.2020Cestu ukončil: 27.5.2020
Máme krásnou zemi a poutní cesta Blaník - Říp je toho důkazem Jsem nadšená a děkuji Cestě Česka za nápad a jeho realizaci i za témata k zamyšlení v jednotlivých etapách. Nejvíce mě nadchlo Palladium země české ve Staré Boleslavi.

Miroslav Hřeben

Věk poutníka: 32Na cestu se vydal: 22.4.2020Cestu ukončil: 25.4.2020
Krásná trasa s příběhem, dobře značená a doplněná zajímavými informacemi. Rozhodně doporučuji. Více postřehů z cesty zde: https://www.nalehko.com/poutni-cesta-blanik-rip-1-cast/

Martina

Věk poutníka: 44Na cestu se vydal: 27.4.2020Cestu ukončil: 1.5.2020
Děkuji Cestě Česka za skvělý nápad a práci, kterou si s naplánováním poutní cesty dala a přikládám svůj výběr fotek a pár poznámek z poutě: https://svobodavbatohu.blogspot.com/search/label/pou%C5%A5%20Blan%C3%ADk%20-%20%C5%98%C3%ADp Přeji spoustu nápadů a našlapaných kilometrů.

Jiří Dušák

Věk poutníka: 31Na cestu se vydal: 10.5.2020Cestu ukončil: 15.5.2020
Cesta krásná, trasa vede krásnou přírodou i krásnými městy. Jen bych trochu doplnil značení od Mělníka do Vraňan. Pravda je že kolem Vltavy se člověk neztratí, ale v Lužci a ve Vraňanech jsme trochu vařili z vody. To ale nemůže zkazit celkový dobrý dojem z cesty.

Petr Vančák

Věk poutníka: 57Na cestu se vydal: 8.5.2020Cestu ukončil: 16.5.2020
Bezvadný nápad! Spousta dojmů a zážitků nejmíň na rok. Zde je odkaz na fotografie z cesty: https://medvedoviny.rajce.idnes.cz/2020-05-16_Blanik-Rip_NW. Jen tak dál, díky tvůrcům.

Kniha poutníků

Zápis poutníka
jméno poutníka*:
E-mail:
věk poutníka:
den zahájení Poutní cesty Blaník–Říp: Kalendář
den ukončení Poutní cesty Blaník–Říp: Kalendář
poutníkovy pocity a poznatky*:
*Antispam: opište následující kód: antispamový kód

Po odeslání formuláře Vám bude jeho kopie odeslána na e-mail spolu s odkazem, kterým potvrdíte pravost vaší e-mailové adresy.

Milí poutníci, pokud budete mít zájem o další informace o novinkách a aktivitách s poutní cestou spojených, a souhlasíte-li se ikona souboruZásadami o ochraně osobních údajů, odešlete nám svou e-mailovou adresu na renata.vanvleet@cestaceska.cz. O své zážitky se můžete podělit i ve FB skupině Poutní cesta Blaník–Říp. Děkujeme za důvěru.

Vytvořeno 22.5.2020 14:28:29 | přečteno 2295x | vanvleet
 
load
facebook instagram přispět darujme_cz