Poutní cesta Blaník–Říp

Etapa 1: Louňovice pod Blaníkem – Český Šternberk

Délka obrázek 30.0 km
Čas obrázek 9.0 hod.
Pátek
22.9.
občasný déšť
den: 17–21°C
noc: 13–17°C
 
Sobota
23.9.
oblačno
den: 16–20°C
noc: 11–15°C
 

Etapa 1: Louňovice pod Blaníkem – Český Šternberk

Milý poutníku, vítej na poutní cestě, která propojuje dvě nejznámější a nejdůležitější české hory, Blaník a Říp. Projít ji můžeš v sedmi etapách, z nichž každá má své téma k zamyšlení. Nyní se nacházíš na první z nich. Putováním Tě může provést dvaapadesát tabulek s QR kódem, které jsou umístěny po celé trase na rozcestnících KČT. Do poutníkovy výbavy také nezbytně patří i turistická mapa v měřítku 1 : 90 000 a Poutníkův deník. Obojí je k dostání ve spřátelených informačních centrech a u partnerů na trase. Šťastnou cestu! Cesta Česka


POPIS TRASY:


Louňovice pod Blaníkem  Lípa Českého Anděla (1,5 km)  Veřejová skála (1,1 km)  Velký Blaník (1 km)  Kondrac (4,5 km)  Vlašim (6,5 km)  Hrádek (4,8 km)  Libež (2,8 km)  Pod Brtnicí (5,2 km)  Český Šternberk (2,6 km)

První etapa Poutní cesty Blaník–Říp nás provede Krajem blanických rytířů. Naši cestu začínáme u informačního centra v Louňovicích pod Blaníkem, které najdeme v budově zámku. Vydáme se odtud rovně přes náměstí po zelené turistické značce. Po levé straně mineme barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a vzápětí za ním pomník louňovického rodáka a barokního skladatele Jana Dismase Zelenky. Pokračujeme podél zdi původního ženského kláštera premonstrátek z 12. století, který byl vypálen za husitských válek. Procházíme ulicí pojmenovanou po nejslavnějším husitském vojevůdci Janu Žižkovi a po pravé straně, na malém ostrůvku, si můžeme všimnout krásně zrekonstruované dřevěné zvoničky. Po dalších 100 m odbočíme vlevo a stoupáme vzhůru úvozovou cestou. V místě, kde se v lese potkáme s červeným turistickým značením, doporučujeme udělat krátkou odbočku na Malý Blaník (580 m n. m.).

Jestliže nechceme vystoupat na Malý Blaník, budeme se nadále držet zelené značky. Od rozcestí Mezi Blaníky pokračujeme k silnici a po její pravé straně nahoru luční cestou směrem k parkovišti. Zde, po přejití hlavní silnice, nalezneme odpočinkové místo s Lípou Českého Anděla, kterou můžeme pozdravit, popřípadě i zalít.

Cestou stoupající na Velký Blaník nás společně vede červená a zelená turistická značka, které se pod Velkým Blaníkem rozcházejí. Odtud jdeme dál již pouze po zeleném značení až k Veřejové skále, kde podle pověstí spí Blaničtí rytíři. Je to místo jako stvořené ke spočinutí a rozjímání o pouti jako takové.

Turistickou cestu zelené barvy opouštíme před rozcestníkem Velký Blaník, protože využijeme neznačenou zkratku, první kamenitou cestu vpravo do kopce. Ta nás dovede až na bájný Velký Blaník s rozhlednou.

Z vrcholu odcházíme po červeném značení společně s naučnou stezkou S rytířem na Blaník, přes Slepičí skálu, ze které byl vylomen jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo, a dál kolem Lesního xylofonu. Na křižovatce cest pod Holým vrchem si můžeme udělat odbočku (cca 0,8 km tam i zpět)Blanické studánce. Jedná se o tu známější, Blanická studánka II. je ukryta ještě dál v lesích.

K Domu přírody Blaníku s Geologickou expozicí hornin Podblanicko dojdeme kolem studánky U Brodce. Odtud nám zbývá dvoukilometrová cesta do obce Kondrac, kde můžeme navštívit Farní muzeum nebo původně románský kostel sv. Bartoloměje.

Do Vlašimi putujeme dál po červené kolem rybníků Jírovec a Utopenec. Barvy značení se budeme držet až k zámku a parku Vlašim, kde najdeme turistické informační centrum a Muzeum Podblanicka. Doporučujeme navštívit, hlavně dětem, 5 km dlouhou naučnou stezku s Benátskou studánkou. Ve městě je možné se ubytovat nebo navštívit další místní atraktivity, jako je například ParaZOO a záchranná stanice zvířat.

U vlašimského zámku změníme barvu turistického značení a vydáme se po modré kolem koupaliště přes městský les Březina se stejnojmennou studánkou a dále po romantickém břehu potoku Blanice až k pěknému poutnímu místu s kapličkou a studánkou, které leží těsně před Hrádkem. Odtud dojdeme po stopách hrádeckých poutníků k místnímu mariánskému kostelu sv. Matouše. Dál nás čeká lesní cesta do obce Libež.

Libež s kaplí Nejsvětější Trojice projdeme po modré značce, na jejím konci se na nějaký čas napojíme na silnici. Po několika kilometrech se naše kroky stočí opět k Blanici, lesní cestou ke studánce Černá skála. Tady můžeme doplnit zásoby vody, než budeme pokračovat podchodem pod dálnicí a dále kolem Krupičkova Mlýna k Brtnickému rybníku. U sochy svatého Prokopa se napojíme na naučnou stezku rytíře Jana Kryštofa Šice a projdeme lesem kolem sochy sv. Vendelína a hladomorny hradu Český Šternberk až k hradu samotnému.

Zde si můžeme udělat na žluté trase 0,5 km dlouhou zacházku kolem studánkyŠternovským kaskádám a kapli sv. Prokopa. Vrátíme se zpět pod hrad a pokračujeme, viz níže.

Do městysu Český Šternberk seběhneme od hradu pár set metrů až na úroveň řeky Sázavy, kde mají v letním období své zázemí hlavně vodáci. Ani my nepřijdeme zkrátka, máme tu možnost výborného občerstvení i ubytování.


Téma k zamyšlení

RODINA

Pro trasu, po které se vydáme, jsme jako téma k přemítání vybrali rodinu. Co nám o ní jednou větou řekne velký sociologický slovník? Vymezuje rodinu jako „původní a nejdůležitější společenskou skupinu a instituci“ s hlavními funkcemi reprodukce, výchovy, socializace a přenosu kulturních vzorů.

Rodina je (měla by být) pro každého zázemím, oporou, místem bezpečí a sdílení. Tvoříme ji my a lidé, mezi něž jsme se narodili, kteří nás přijali, mají nás rádi a my je. Vzájemně se poznáváme, utváříme si zde názory a postoje, počínaje vztahem k sobě a konče vztahem ke všemu kolem nás. Učíme se znát hodnotu nejen vlastní, lidskou, ale i materiální. Poznáváme, co je to láska k domovu, vlasti, národu, jehož jsme součástí, a k jeho kultuře. Je toho spousta, co by se o rodině dalo říci, a je mnoho způsobů, jak ji definovat. Každý má ovšem svou definici rodiny podle své zkušenosti a svých prožitků.

Během putování můžete rozjímat nad otázkami kolem vaší rodiny, a to jak té původní, tak i té, kterou jste založili.
Téma k zamyšlení - otázky

Jak vnímáte svou rodinu?

Jak byste ji popsali?

Znáte se navzájem?

Umíte si dát prostor? Naslouchat jeden druhému? Umíte spolu komunikovat?

Respektujete se vzájemně?

Podporujete se? Jste k sobě přející?

Sdílíte společné hodnoty?
Pozvání od místních

Malý a Velký Blaník

Blaník, to není jen spící vojsko. Masiv Blaníků (Velký 638 m n. m. a Malý 580 m n. m.) je místem, které budilo pozornost a úctu našich předků už před tisíciletími. V 5. století stálo na vrcholu Velkého Blaníka keltské hradiště a právě Keltové věřili v existenci tzv. „dutých hor“, zvláštních míst, kde dochází k prolnutí několika světů, bytosti odjinud, tzv. aes sídhe, mohou vstupovat do toho našeho a čas plyne jinak. Křesťanství spojilo Blaníky s uctíváním svatých. Malý byl zasvěcen Marii Magdaléně, kontroverzní světici, jež je jedněmi označována za napravenou hříšnici, jinými za životní družku Ježíše Krista. Magdalénská kaple, jejíž ruiny na Malém Blaníku stojí, byla sice založena až v polovině 18. století, kult této světice je zde ale doložen již o více než dvě stě let dřív. Velký Blaník je naproti tomu pod „mužskou vládou“, keltské aes sídhe vystřídal dědic české země svatý Václav, který tu v čele vybraných bohatýrů čeká, až bude naší zemi nejhůř.

Můžeme se tomu pousmát, můžeme nad tím mávnout rukou, ale vstoupíme-li do stínu mohutných buků, pokrývajících blanická temena, málokoho z nás se nedotkne posvátná úcta. Plyne jen z pověsti místa, nebo jsme opravdu šlápli na práh jiného světa? Posuďte sami…

Zuzana Koubková, spisovatelka a autorka mnoha historických románů, rodačka z Louňovic pod Blaníkem
 
load
facebook instagram přispět darujme_cz