Poutní cesta Blaník–Říp

Etapa 3: Sázava–Kouřim

Délka obrázek 23.5 km
Čas obrázek 7.0 hod.
Sobota
30.9.
oblačno
den: 19–23°C
noc: 13–17°C
 
Neděle
1.10.
polojasno až zataženo
den: 19–23°C
noc: 8–12°C
 

Etapa 3: Sázava–Kouřim

Milý poutníku, vítej na poutní cestě, která propojuje dvě nejznámější a nejdůležitější české hory, Blaník a Říp. Projít ji můžeš v sedmi etapách, z nichž každá má své téma k zamyšlení. Nyní se nacházíš na třetí z nich. Putováním Tě může provést dvaapadesát tabulek s QR kódem, které jsou umístěny po celé trase na rozcestnících KČT. Do poutníkovy výbavy také nezbytně patří i turistická mapa v měřítku 1 : 90 000 a Poutníkův deník. Obojí je k dostání ve spřátelených informačních centrech a u partnerů na trase. Šťastnou cestu! Cesta Česka


POPIS TRASY:


Sázava–klášter  Čertova brázda (1,2 km)  Na Svaté Trojici – rozcestník (0,8 km)  Vlkančice (3,6 km) → Skalická myslivna – rozcestník (3,5 km)  Pod Červeným kopcem (0,7 km)  Komorce (1,5 km)  V potočinách (2 km)  Krymlov (1,9 km)  Bulánka (3,6 km)  Ostrák–hájovna (1,1 km)  Diblíkov–zámek (1,3 km)  Kouřim–skanzen (1,3 km)  Kouřim – Mírové náměstí (0,8 km)

Třetí etapu poutní cesty Blaník–Říp začínáme u Sázavského kláštera. Před samotným putováním však můžeme v informačním centru  na náměstí Voskovce a Wericha v Sázavě přijmout pozvání k návštěvě sklářské Huti František, kaple sv. Prokopa nebo pramene Vosovka.

K dalším neobyčejným sázavským místům patří právě benediktinský klášter založený svatým Prokopem, který se stal jeho prvním opatem. Tajuplná zahrada kláštera skýtá poutníkům zázemí, kde můžeme v klidu spočinout a naladit se na téma následující etapy. Avšak, ne náhodou, vedou naše kroky odsud právě do Čertovy brázdy, kde podle pověstí Prokop spoutal čerta do okovů. Ze Sázavy nás sem zavede zelené turistické značení. Půjdeme nejdříve kus po silnici, než odbočíme vlevo do kopce ke stejnojmennému rozcestníku.

(Ti, kdo mají zájem poznat rodný dům Jiřího Voskovce, mohou pokračovat ještě o pár metrů dál po silnici a na Čertovu brázdu se napojit po žluté značce, trasy se brzy spojí).

Cestou podél brázdy stoupáme na vrchol k rozcestníku Na Svaté Trojici, u něhož volíme žluté turistické značení s odbočkou vlevo a procházíme skrze pohádkově zádumčivý les až na Vlkančický kopec. Zde změníme barvu trasy na modrou a necháme se dál vést lesnatým terénem. Těsně před obcí Vlkančice se naše cesta spojí s cyklostezkou, od které se bude opakovaně oddělovat a opět se s ní setkávat až k rozcestníku U Skalické myslivny s Lichtenštejnským památníkem. Po cestě se můžeme osvěžit ve Vlkančickém rybníku nebo se potěšit pohledem do krajiny na několika vyhlídkových místech.

Od Skalické myslivny projdeme po žlutém značení k rozcestníkům Pod Červeným kopcem a Komorce a pokračujeme podél Komoreckého potoka. Od rozcestníku V potočinách se vydáme lesní cestou kolem studánky s odpočinkovým místem až k tomu následujícímu, u Krymlova.

Tady opustíme les, změníme směr a charakter cesty a po zeleném značení dojdeme do stejnojmenné obce Krymlov. (Opět jsme v Čertově brázdě). Z obce pokračujeme rovně k hlavní, velmi frekventované silnici, kterou s největší opatrností přejdeme.

Za silnicí se naše cesta znovu spojí s cyklostezkou; procházíme opět v blízkosti Čertovy brázdy až do obce Bulánka. Od stejnojmenného rozcestníku odbočíme prudce doprava a sestupujeme lesem k tomu následujícímu, Ostrák – hájovna. Je to místo, kde se údajně svatý Prokop potkal s knížetem Oldřichem, pověst si můžeme připomenout a pokračovat dál polní cestou.

Projdeme kolem zámku Diblíkov a zámku Molitorov, zbývá nám necelý kilometr do Kouřimi. Do centra města vstoupíme od skanzenu, tady dnes naše třetí poutní etapa končí.

Avšak Kouřim nabízí mnoho zajímavého. Od již jmenovaného Skanzenu Kouřim – Muzea lidových staveb přes Muzeum Kouřimska, kostel sv. Štěpána s gotickou kaplí sv. Kateřiny a zvonicí až po hradiště Stará Kouřim a naučnou stezku Stará Kouřim s kamenem praotce Lecha. Jak využít další chvíle právě zde, se dozvíte v informačním centru  na náměstí, kde obdržíte veškeré informace k místu včetně nabídky občerstvení nebo ubytování.


Téma k zamyšlení

NALEZENÍ STÍNŮ

Čeká nás trasa ze Sázavy do Kouřimi dlouhá 23,5 km a na ní nelehký úkol: nalezení svých stinných stránek. Co budeme hledat? To, co na naší povaze není lichotivé, co u sebe nechceme vidět, odmítáme si to přiznat a možná se za to i stydíme. To, co se snažíme skrýt pod maskou ctností. Jsou to naše slabosti. Možná nás na to okolí upozorňuje a my to nechceme slyšet, dokonce se kvůli tomu zlobíme, cítíme se dotčeni, ublíženi, co že to všichni zase na nás vidí. Není ostuda, že nejsme nej, nej, ale je špatné, když to přehlížíme a nic s tím neděláme. První krok ke změně je připustit si, že něco není v pořádku, a za druhé musíme pojmenovat, o co se konkrétně jedná. A dále už je na nás, zda se s tím popasujeme sami, či vyhledáme pomoc odborníka.
Téma k zamyšlení - otázky

Popište sami sebe.

Jsou vaše reakce na určité situace přiměřené? Neprojevuje se v nich spíše netrpělivost, výbušnost, odsuzování, kritika, nadřazenost…?

Necháte se vláčet svými náladami?

Je na vás spolehnutí?

Jste zodpovědní? Dochvilní?

Umíte prožívat blízkost? Být druhému oporou?

Být nápomocni, když je to zapotřebí?

Je vám vlastní ohleduplnost?
Pozvání od místních

Sázavský klášter

V šumění starých stromů v údolí řeky Sázavy je cosi tajemného. Poustevníka u tiché studánky Vosovky skryté v hlubokém lese pod skálou vyruší řehtání koně a povyk chrtů. Zvedne oči a vidí klopýtajícího zraněného jelena s hrůzou v očích a za ním lovce. „Proč jsi poranil mého ochočeného jelena?“ táže poustevník rozníceného muže před sebou. Ale ten jen vykřikne: „Žízním!“ A poustevník jménem Prokop nabere tu čistou vodu ze studánky do svého dřevěného koflíku, žehná a pak ho podává muži před sebou, aby ukojil žízeň. „Ta voda chutná věru lépe než to nejlepší víno,“ je okouzlen tou proměnou muž. Je to přemyslovský kníže Oldřich. Sedli si pak a dlouho spolu v klidu hovořili a stali se z nich přátelé. A pak také nedaleko od studánky, místa jejich prvního osudového setkání, nad jeskyní, ve které Prokop žil a v níž zvítězil nad démony, začali společně budovat slovanský benediktinský klášter. Prokop se stal jeho prvním otcem opatem a vychoval spoustu svých dalších následovníků. Po své smrti až dodnes je uctívaným světcem, který učí vítězit nad zlem, a českým zemským patronem vedle svých středověkých souputníků svatého Václava, svaté Ludmily a svatého Vojtěcha.

V současné době je Sázavský klášter místem pro turisty i poutníky v péči Národního památkového ústavu a místní římskokatolické farnosti. V průběhu prohlídek kláštera navštívíte místa spojená s první Prokopem vychovanou generací, slovanskými benediktinskými mnichy, kteří vybudovali v 11. století uprostřed někdejší laické vesničky a dnešní severní zahrady románský kostel, tzv. tetrakonchu. Obdivovat můžete um jejich latinských následovníků, zanechaný nám v podobě nikdy nedostavěného gotického chrámu a kapitulní síně ze 14. století, kde mezi obrazy nástěnných maleb najdete vzácné podoby Madony těhotné a Madony Sázavské kárající. Atmosféru baroka zakusíte ve farním poutním kostele sv. Prokopa a také v bývalé klášterní jídelně z 18. století. V křížové chodbě bývalého klášterního obydlí budete ještě několik let svědky postupného odkrývání nástropních maleb objevených v 21. století, bohužel mnohokrát zabílených světskými vlastníky v 19. a 20. století po zrušení kláštera. Přijďte do Sázavského kláštera prožít příběhy jeho obyvatel pod ochranou svatého Prokopa od jeho počátků až do dneška.

PaedDr. Jaroslava Matoušová, kastelánka Sázavského kláštera
4 - 1

Fotogalerie

 
load
facebook instagram přispět darujme_cz