TÉMA K ZAMYŠLENÍ PRO JEDNOTLIVÁ ZASTAVENÍ:

1. zastavení PČA / 46. zastavení Poutní cesty Blaník–Říp (Ctiněves – žst.)

ČASTO SE LIDÉ ODKAZUJÍ NA HISTORII, SVÉ PŘEDKY, SVOJI MINULOST.

ZNÁM SVÉ KOŘENY?

Stejně jako jsme se narodili my, tak se zrodilo vše, co existuje kolem nás. Živá příroda rodí ve svých cyklech neustále, ale o zrodu můžeme mluvit i u abstraktnějších pojmů. Rodí se myšlenky, státy i národy. Jejich život může být krátký či dlouhý, bohatý, slavný nebo těžký. O životě států a národů učí historie – dějepis. My jsme součástí českého národa, který má historii bezpochyby bohatou a zajímavou, a také díkybohu dlouhou. Je krásné a tajemné číst pověsti o usazení našich předků v české kotlině a o zrození české země. O tom, jak se česká kotlina stala naším domovem. Stalo se to právě v těchto místech. Zkus se naladit na dobu, kdy se začala psát česká historie. Je to i tvá minulost.

Poutní stezka začíná u památeční lípy, která stojí v parčíku poblíž autobusové a vlakové zastávky. Dostaneme se sem buď vlakem či autobusem nebo vlastním autem, které můžeme zaparkovat na návsi ve Ctiněvsi. Odtud se vydáme směrem k Řípu a ke druhému zastavení po červené turistické značce. Už kousek za vesnicí začíná být krásný rozhled do okolní krajiny.

2. zastavení PČA / 47. zastavení Poutní cesty Blaník–Říp (Hamlouf)

NARODIL/A JSEM SE ZDE, V ČESKÉ ZEMI.

CO CÍTÍM KE SVÉ VLASTI, SVÉMU DOMOVU?

Země, ve které jsme se narodili a vyrůstali, jejímž jazykem mluvíme, je zpravidla i naším domovem. Domovem většiny Čechů je proto Česko. Česko je domovem i pro lidi, kteří se tu nenarodili, třeba se sem přistěhovali a založili tu rodinu, ale zkrátka přijali Česko jako svůj domov. Domov je místo, kam patříme, kde cítíme jistotu, zázemí, sílu. Je zajímavé se vcítit sami do sebe a zkusit pojmenovat pocit, jaký se objeví, když přemýšlíme o své zemi. Přijali jsme ji jako svůj domov? Od toho se odvíjí, jestli nám na ní záleží, nebo ne.

Druhé zastavení je u rybníčku, který vznikl pod pramenem Hamloufem. Ten podle pověsti vytvořil praotec Čech svou holí, aby se občerstvil při výstupu na Říp. Přišli jsme sem po červené značce, po níž budeme také pokračovat dále pěšinou mezi poli až k úpatí Řípu. Cestou se můžeme kochat krásným výhledem.

3. zastavení PČA / 48. zastavení Poutní cesty Blaník–Říp (Úpatí Řípu)

ODPRADÁVNA DĚKOVALI LIDÉ ZEMI ZA JEJÍ DARY A ZA OBŽIVU.

NA OPLÁTKU JI ZÚRODŇOVALI A ZVELEBOVALI.

CO PRO SVOU ZEMI DĚLÁM JÁ?

Od doby, kdy lidé začali obdělávat půdu a pěstovat obilí a jiné plodiny, se začalo mezi zemí a člověkem vytvářet pouto. Člověk cítil vděk za to, co v podobě úrody od země dostal, a sám se snažil starat se o svá pole co nejlépe, aby úroda byla i v dalších letech. Z divočiny se tak stala kulturní krajina. V dnešní době, díky mechanizaci a hnojivům, máme úrody dostatek, ale málokoho napadne být za to vděčný a něco pro zemi udělat na oplátku. Proč je tomu tak? Zkusme se zamyslet, odkud pochází naše potrava, jestli vůbec víme, kde byla vypěstována pšenice v našem chlebu. Možná, že právě kvůli tomuto odcizení nemáme potřebu pro svou zemi něco dělat, i když vztah k ní stále máme. Jak bychom dnes mohli své zemi prospět?

Třetí zastavení je přesně v místě, kde se pěšina od Hamloufu napojuje na lesní cestu, a přijdeme k němu po červené turistické značce. Odtud budeme pokračovat po lesní cestě směrem vlevo tak, abychom měli Říp po pravé ruce, a začneme horu obcházet po směru hodinových ručiček.

4. zastavení PČA / 49. zastavení Poutní cesty Blaník–Říp (Pod Řípem)

Stejně jako na tomto rozcestí, i v životě si volíme cestu. 

Kudy se vydáme, závisí na tom, JAKÉ VYZNÁVÁME HODNOTY A KOMU NASLOUCHÁME.

JAKÉ JSOU MÉ HODNOTY? KOMU NASLOUCHÁM?

Zamyslel ses někdy nad tím, jaký je tvůj žebříček hodnot? Co je pro tebe určující, když se musíš k něčemu důležitému rozhodnout? A jak sis svůj žebříček hodnot vytvořil? Jen na základě svých zkušeností a své moudrosti, nebo existuje ještě někdo jiný, kdo má vliv na tvorbu tvých hodnot? Zkus si sepsat své nejvyšší hodnoty a zamysli se nad tím, zda se podle nich v životě rozhoduješ a jak je naplňuješ.

Čtvrté zastavení je na rozcestí s názvem „Pod Řípem“, kde se spojuje modrá, žlutá a červená turistická trasa. My však budeme pokračovat rovně po neznačené cestě okolo Řípu až k pátému zastavení.

5. zastavení PČA / 50. zastavení Poutní cesty Blaník–Říp (Rovné)

JE PŘIROZENÉ, ŽE LIDÉ JSOU HRDÍ NA SVOU VLAST A HEZKY O NÍ MLUVÍ.

JAK O SVÉ ZEMI MLUVÍM JÁ?

Hrdost se často omylem zaměňuje za pýchu nebo za povyšování se nad ostatní. Být hrdý však znamená být rád, že jsem něčeho součástí, že jsem s něčím spojen a také že jsem ochoten si za svým postojem stát. Když se v životě už nějak rozhodneme, je důležité udržet si svůj záměr a být s ním v souladu. Dát do souladu záměr a své činy.

Páté zastavení je v místě, kudy vede červená a modrá turistická trasa z Krabčic a kde je několik informačních tabulí. Odtud naše pouť na Říp pokračuje nahoru do kopce.

6. zastavení PČA / 51. zastavení Poutní cesty Blaník–Říp (Mělnická vyhlídka)

ZEMSKÝ RÁJ TO NA POHLED…

KDE DOMOV MŮJ, KDE DOMOV MŮJ.

VODA HUČÍ PO LUČINÁCH, BORY ŠUMÍ PO SKALINÁCH.

V SADĚ SKVÍ SE JARA KVĚT, ZEMSKÝ RÁJ TO NA POHLED.

A TO JE TA KRÁSNÁ ZEMĚ, ZEMĚ ČESKÁ, DOMOV MŮJ, ZEMĚ ČESKÁ, DOMOV MŮJ.

Šesté zastavení je u Mělnické vyhlídky. Zde se můžeme zastavit, užít si výhledu a pocitu, který máme, když se můžeme rozhlédnout do dálky a vidět svět z výšky. Zkusme se s podobným nadhledem, jakoby z výšky, podívat na sebe, na svůj život se všemi jeho velkými problémy. Třeba zjistíme, že nejsou tak velké a neřešitelné. Třeba uvidíme sebe a svou zemi jako součást většího celku, ve kterém máme své místo.

7. zastavení PČA / 52. zastavení Poutní cesty Blaník–Říp (Říp)

STEJNĚ JAKO DĚKUJEME ZEMI ZA JEJÍ DARY, MŮŽEME PODĚKOVAT PATRONŮM ČESKÉ ZEMĚ ZA VEDENÍ PŘI NAPLŇOVÁNÍ ZÁMĚRU ČESKÉHO NÁRODA.

DĚKUJI, ŽE JSEM PŘIPRAVEN/A OTEVŘÍT SVÉ SRDCE A NECHAT SE VÉST K ČINŮM PRO DOBRO ČESKÉ ZEMĚ.

Zde, na konci naší pouti a na vrcholu hory Říp si můžeme zrekapitulovat celou cestu. Rozjímali jsme o svém domově, o své zemi, svých kořenech, svých pocitech a svém záměru. Možná jsi během výstupu procítil/a něco nového a přemýšlel/a o věcech, o nichž obvykle nepřemýšlíš. Stojíš v místech, kde podle pověsti bylo rozhodnuto o našem domově. Pokud cítíš, že pro něj chceš něco dělat, můžeš poděkovat všem patronům české země a všem, kteří pro ni a pro českou společnost něco dobrého udělali, a tím nám pomohli udělat krok vpřed. Můžeš poděkovat za to, že ve svém konání máš správné vedení.

Sedmé zastavení je na vrcholku Řípu, někde mezi rotundou a kioskem. Odtud se můžeš vydat zpět do Ctiněvsi. Doporučujeme ti vrátit se po modré turistické značce až k pátému zastavení a pak pokračovat ve směru hodinových ručiček okolo Řípu po cestě, která vede po úpatí hory. Takto dojdeš až ke třetímu zastavení a po červené značce se vrátíš zpět do obce Ctiněves.

O poutní stezce ze Ctiněvsi na Říp

Říp je místo, kde se rozhodlo o tom, kde Češi budou doma. Je tedy pro Čechy jednoznačným symbolem domova, kde může každý procítit sounáležitost se svou zemí a společností, ve které žije. Proto existuje rčení, že každý Čech by měl alespoň jednou v životě na Říp vystoupat.

Tento, podle nás nejpodstatnější, aspekt naší nejposvátnější hory není na Řípu nijak zvlášť zdůrazněn a samotný výstup po silnici není ničím, co by v člověku zanechalo silný dojem. Z těchto důvodů jsme vytvořili poutní stezku, aby sloužila Čechům, které na Říp přitáhne právě záměr splnit si svou „povinnost“. Stezka má nenásilnou a dobrovolnou formou vést poutníka určitou introspekcí, procesem tematicky cíleného sebepoznávání. Tato stezka není náboženská, týká se jen české země – našeho domova. Má poutníka vést k zamyšlení nad jeho vztahem k domovu, k naší vlasti. Chceme, aby Češi měli zájem o svou zemi a chtěli pro ni sami něco dělat.

Z Jiráskových Starých pověstí českých každý ví, že z Řípu praotec Čech spatřil zemi mlékem a strdím oplývající a že podle jeho jména byla pojmenována i naše země. Podle legendy přišel Čech z jihovýchodu, tedy ze směru, kde leží vesnice Ctiněves. Tam někde je údajně praotec Čech také pochován, ovšem jeho hrob nebo mohyla nalezena nebyla. I tak je ale Ctiněves ideálním místem, kde začít pouť. Ze Ctiněvsi vede na Říp navíc krásná cesta okolo pramene Hamloufu, který (jak jinak) vytvořil praotec Čech zaražením své hole, když při výstupu na Říp dostal žízeň. Pro stezku jsme využili lesní cestu, která vede po úpatí okolo celého Řípu, a poutník tak obchází horu ve směru hodinových ručiček. Když se pak cesta zakreslí na mapu, připomíná poutnickou nebo pastýřskou berlu. Tu jsme proto zvolili za symbol naší poutě.

Spolek Cesta Česka každoročně okolo 20. května pořádá Pouť Českého Anděla, která nabízí jedinečné spojení vnitřního prožitku v tichu s veselou zábavou. Pro rozjímání je čas během chůze ze Ctiněvsi na Říp a zpět a po návratu zpět do Ctiněvsi čeká na poutníky pestrý doprovodný program na návsi a večer taneční zábava.

Těchto sedm zastavení je zároveň součástí většího celku – Poutní cesty Blaník–Říp. Proto věříme, že novodobí poutníci zvolí její slavnostní zakončení právě při květnové oslavě ve Ctiněvsi.

Přejeme všem šťastnou cestu a těšíme se na setkání s Vámi.

Cesta Česka