Buštěhrad

Milý poutníku, vítej na sedmnáctém zastavení poutní cesty, která propojuje dvě nejznámější a nejdůležitější české hory, Říp a Blaník. Projít ji můžeš ve čtyřech etapách, z nichž každá má své téma k zamyšlení. Putováním Tě může provést osmdesát tabulek s QR kódem, které jsou umístěny po celé trase na rozcestnících KČT. Do poutníkovy výbavy také nezbytně patří i turistická mapa v měřítku 1 : 110 000 a Poutníkův deník. Obojí je k dostání ve spřátelených informačních centrech a u partnerů na trase. Šťastnou cestu! Cesta Česka


Po překonání dalšího silničního úseku, z obce Zájezd do města Buštěhrad, se odměníme milým odpočinkem v prostředí historicky zajímavých zákoutí. Hrad ze 13. století, který patříval do 30leté války mezi ty největší v Čechách, už tu nenajdeme. Do jeho ruin byly vestavěny domky, a proto se tu dnes můžeme procházet v tajemných uličkách. Dovedou nás k baroknímu zámku s rozlehlou zahradou a do informačního centra, kde načerpáme další podněty k poznávání města. Také by nás mohly inspirovat knihy Oty Pavla, který zde vyrůstal a na jehož počest vzniklo místní muzeum.

V Buštěhradě se rozloučíme s turistickým značením a až do Vinařic nás nově povede symbol poutní cesty. Od místa spisovatelova bydliště (č. p. 54) projdeme Revoluční ulicí mezi rybníky a vystoupáme k základní škole v Tyršově ulici. Tam odbočíme vlevo a vzápětí u pomníku vpravo. Vrapickou silnicí se blížíme ke Kladnu, k místu, které může překvapit.

Hned za viaduktem, u Buštěhradské haldy, odbočíme vlevo na nenápadnou silnici. Zprava ji lemuje fotovoltaická elektrárna. Při nejbližší příležitosti se za ní vydáme odbočkou vpravo. Pokračujeme polní cestou měnící se po chvíli na našeho lesního průvodce. Přivede nás k retenční nádrži, kterou obejdeme tak, že odbočíme vpravo. Dál už nikam neuhýbáme a procházíme příjemnou lesní cestou připomínající tunel s průzorem na jeho samém konci. Dříve než k němu dojdeme, můžeme odbočit vpravo a navštívit tak přírodní památku Žraločí zuby. Pokud jsme této možnosti využili, vrátíme se zpět do stejného bodu na lesní cestě. Zbývá už jen posledních pár kroků lesem, než se napojíme na cyklotrasu č. 0017.

Společně s ní překročíme hlavní silnici vedoucí z Kladna do Vrapic, za kterou se vydáme vlevo a vzápětí vpravo do kopce. Přejdeme železniční přejezd. Je to místo, kde se odpojíme od cyklotrasy a silnice a pokračujeme rovně do lesa. Stoupáme do kopce po černo-zeleném značení ve žlutém rámečku patřícím k NS Po lesních cestách do historie dolování uhlí na Kladensku až k první lesní křižovatce.

Tady se od naučné stezky odpojíme odbočením doleva a pokračujeme stále rovně po lesní zpevněné cestě. Pavučina lesních cest a pěšinek se nás pokouší už delší dobu lapit, my však s trpělivostí odoláváme až k místu se závorou. Před ním konečně odbočíme doprava a hned na dalším rozcestí doleva. Jistotu, že jdeme správně, nabudeme příchodem na pole. Za ním po levé straně mineme fotbalové hřiště a vzápětí zamíříme březovou alejí zpět do lesa. Procházíme bez odbočení jakýmsi lesním koridorem, který nabádá k tichu a rozjímání. Po kilometru vyústí na cyklotrase č. 0017, odbočíme na ni vlevo a pokračujeme směrem do města.

Štěrková cesta postupně zaniká a s předměstím se také vynořují ulice se jmény. Naše kroky pokračují ulicí Vojtěcha Dundra, která vyústí pod mírným kopcem na kruhové křižovatce. My však těsně před ní a před železničním přejezdem zahneme prudce doprava. Po značeném přechodu pro chodce přejdeme frekventovanou ulici 28. října a po jejím levém chodníku směřujeme mírným kopcem dolů do Švermova až k Havlíčkovu náměstí, odkud putujeme přes město do nedalekých Vinařic.


Téma k zamyšlení


KROK DO TICHA A KLIDU

Trasa, po které se vydáme, měří 70 km a vede z posvátné hory Říp překrásnou podřipskou krajinou přes Velvary a dále přes památné místo Budeč s nejstarší dochovanou stavbou kostela sv. Petra a Pavla a končí v malebném městě Libušín. Po celé putování, kdy se oči budou kochat malebností krajiny anebo výtvory lidského umu, se naše mysl bude nořit do ticha našeho vlastního nitra.

Co to znamená? Naučit se být sám se sebou a cítit klid. Na chvíli uniknout ze svého každodenního světa tvořeného úkoly, tlakem na nás, strachem, chaosem a stresem do světa klidu a spokojenosti. Jen být a nic neřešit. A toto máme možnost zažít během naší poutě. Tajemství spočívá ve změně našeho vnímání a myšlení. Je to jednoduché, pokud vidíme jedině chaos a vnímáme jen hluk, pak se to stane naším dennodenním žitím a skutečně to budeme i prožívat. Ovšem vy máte možnost vystoupit ze světa kolektivního stresu a dát se na cestu změny. Poutní cesta vás povede. S každým krokem se budete přibližovat sami sobě, novému vidění, novému vnímání, pro které jste se rozhodli, a poznávat, kým jste.

Rozjímejte sami o sobě, o svých návycích z dětství, dospívání, kdy došlo k tomu, že klid opustil váš život a vstoupil tam chaos. Kdy nastal ten moment, v němž jste se oddělili od sebe a přijali životní roli, ze které není úniku. Nikdo není vinen; strhl vás proud rychlého žití, touha po zážitcích… Není to špatně, dokážete-li se vrátit k sobě. Být sami se sebou, s druhými, mít zájem, nebýt sobečtí.


Zkuste si odpovědět na otázky:

Co je pro mě klid?

Umím ho žít, vnímat?

Považuji klid za hodnotu?

Jsem pozorný/á k okolí?

Dokážu být vnímavý/á k okolí?

Jak působím na ostatní?

K čemu/komu se nejčastěji ubírají moje myšlenky?


Klid vás prostoupí a splynete s cestou a cesta s vámi.

Jděte a buďte citliví k sobě, okolí. Pozorujte a dejte do toho zájem. Obdivujte. Uvidíte, jak vás zaplaví pocit sounáležitosti a radosti. Jste sami se sebou a zároveň se světem.

Ticho a klid nejen že regeneruje naši nervovou soustavu, ale dává nám sílu.


15 - 14

Fotogalerie

 
load
facebook instagram přispět darujme_cz