Historie

Historie

Historická fakta

 

 

 

 

866 – druhorozený syn krále Ludvíka Němce, jménem také Ludvík, těžce nesl, že mu otec odňal některá léna a převedl je na jeho bratra Karlomana; zahájil odboj proti svému otci; vyzval knížete Rostislava, aby se k němu připojil a vpadl se svým vojskem do Bavor; Rostislav na Ludvíkově odboji odmítl účast

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

867–869 – cesta Konstantina a Metoděje z Moravy přes Blatengrad (zde se zastavili na dvoře Kocela, syna Pribiny) do Benátek a nakonec do Říma k papeži Hadriánovi II.; pod vlivem knihovníka Athanasia, Konstantinova přítele, byl nový papež získán pro slovanskou liturgii a slavnostně ji schválil; po hebrejštině, řečtině a latině byl tak legalizován při bohoslužbě další liturgický jazyk – církevní slovanština; papež také vysvětil Metoděje (dosud laika) i se skupinou moravských učedníků (Gorazda, Klimenta, Nauma) na kněze a nechal dokonce sloužit slovanské bohoslužby ve čtyřech římských kostelích; Konstantin onemocněl, vstoupil do jednoho z řeckých klášterů v Římě (pod mnišským jménem Kyrillos – Cyrillus), kde 14. února 869 ve věku 42 let zemřel; pochován je v kostele sv. Klimenta při pravé straně oltáře

 

 

 

 

 

 

869 – české kmeny za pomoci Srbů útočily na franské území (Bavorsko, Durynsko); koncem roku jednáno o míru s Karlomanem

 

 

 

 

1140 – na hradě „Hostin“ ve východních Čechách zemřel český kníže Soběslav I.; byl pochován po boku rodičů a sourozenců na svém oblíbeném sídle – Vyšehradě

 

 

 

 

 

 

 

 

1368 – se narodil Zikmund Lucemburský, braniborský markrabě, český a uherský král

 

 

 

 

 

1393 – v ústraní zemřela ve svém věnném městě Hradci Králové královna – vdova Alžběta Pomořanská

 

 

 

 

 

 

 

 

1783 – vydán manželský patent, který sice ponechával církevní formu sňatku, avšak vyjmul manželské spory z kompetence církevních soudů; k stávajícímu státnímu solnímu monopolu přibyl monopol tabákový; přijata další nařízení: zjednodušení katolických bohoslužeb, podstatné omezení počtu procesí, snížení počtu svátků (na 27 v roce), zákaz zvonění proti mračnům a bouřím J. A. Hanke z Hankenštejna vydal ve Vídni jazykovou obranu Empfehlung der böhmischen Sprache und Literatur s programem rozvoje a povznesení českého jazyka; v Praze vyšla česká jazyková obrana publicisty a literáta K. I. Tháma Obrana jazyka českého proti zlobivým jeho utrhačům, též mnohým vlastencům v cvičení se v něm liknavým a nedbalým sepsaná; vášnivě v ní zaútočil na „kleté zemany a šlechtice“, kteří se odcizili českému jazyku

            – ve dnech 13.–14. února vypuklo povstání na rychmburském panství ve východních Čechách, jímž vyvrcholil vleklý spor poddaných s vrchností o odvádění úročního ovsa; proti poddaným zasáhlo vojsko

 

1802 – dne 4. května došlo ke zrušení doživotní vojenské služby, místo ní byly zavedeny tzv. kapitulace na určitý počet let (pro pěchotu a vozatajstvo 10 let, pro jezdectvo 12 let, pro dělostřelectvo a ženisty 14 let); již v roce 1811 byla délka vojenské služby stanovena jednotně na 14 let; když voják tuto dobu odsloužil, mohl nastoupit novou kapitulaci s některými výhodami nebo byl z armády propuštěn; teprve patentem ze 14. února 1845 byla vojenská služba zkrácena na 8 let

 

1802–1822 – výstavba empírového zámku Kačina u Kutné Hory (podle projektu drážďanského architekta Ch. F. Schurichta); další empírové (klasicistní) stavby vznikaly v Praze (dům U Hybernů, kostel sv. Kříže), Teplicích, Mariánských Lázních, Františkových Lázních aj., budovaly se letohrádky a parky u venkovských sídel; klasicistní cítění se prosadilo i v střízlivém, vyváženě vznešeném nábytku

 

1803 – v kartounce bratří Josefa a Franze Stolla ve Varnsdorfu byl poprvé v Čechách zaveden válcový tisk tkanin; v Praze byla založena Jednota umělců hudebních k podpoře vdov a sirotků aneb tzv. Societa, která svými akademiemi přispěla k vytváření tradice veřejných koncertů

 

1803–1807 – profesor pražské polytechniky F. J. Gerstner zkonstruoval první parní stroj v českých zemích; šlo o dvojčinný parní stroj s kondenzátorem a převodem na rotační pohyb pro pohon pracovních strojů; používal se však jen jako učební pomůcka na pražské polytechnice (do roku 1834); v průmyslové výrobě se parní stroj uplatnil poprvé až v roce 1814

 

1804 – císař založil na univerzitách stolice pro náboženskou vědu a k odstranění nedostatku duchovenstva docházelo k zakládání (případně obnovování) filozofických ústavů; tak například už v roce 1802 bylo obnoveno piaristické filozofické studium v Litomyšli, od roku 1803 vláda nařídila, aby podobné ústavy o dvou ročnících byly zřízeny v každé diecézi

          – dozor nad obecným školstvím (dle tzv. Plánu obecných škol) byl svěřen vikářům a farářům; od roku 1808 dozíralo kněžstvo i na gymnázia a filozofické ústavy

          – v barvírně soukenické manufaktury J. G. Bergera ve Stráži nad Nisou u Liberce byl instalován první parní kotel; sloužil k zahřívání barvicí hmoty v kádích; další parní kotel byl dán do provozu v témže roce v bavlnářské manufaktuře J. Hanische ve Varnsdorfu

          – české země postihla velká neúroda, která přispěla k nárůstu drahoty a bídy

 

1825 – dne 12. února byla v Praze založena Česká spořitelna jako první spořitelna v českých zemích (první rakouská spořitelna vznikla v roce 1819 ve Vídni); kapitálem i vlastnictvím (šlo vesměs o příslušníky šlechty a pražské velkoobchodníky) a také „managementem“ šlo fakticky o německý peněžní ústav; první vklady byly přijaty 14. února t. r.

 

1825–1836 – začala výstavba druhé české koňské dráhy Praha – Lány (původně mělo jít o trať Praha – Plzeň); z finančních důvodů byla výstavba v roce 1833 přerušena a nedostavěná dráha byla 20. listopadu 1834 prodána knížeti K. E. z Fürstenberka; pražský dřevař A. Schimann si ji v letech 1835–1839 pronajal k dopravě dřeva z křivoklátských lesů

 

1848 – polovina února – po prvních zprávách o revolučních nepokojích v Itálii se objevily (14. února) na pražských ulicích letáky provolávající slávu italským revolucionářům a vybízející Čechy k následování; začátkem března (po zprávách o únorové revoluci ve Francii) letáků přibývalo; autorství bývá přičítáno členům spolku Repeal

 

1871 – výnosem ministerstva obchodu byl schválen burzovní řád pražské burzy; na založení burzy složilo zakládací příspěvek mj. 79 záložen a spořitelen, 50 cukrovarů, 12 bank, 12 pojišťoven, 4 železniční společnosti

 

1934 – provedena reorganizace Malypetrovy vlády; národní demokracie z ní vystoupila na protest proti devalvaci a přešla do opozice; „staronové“ vládě široké koalice opět předsedal agrárník J. Malypetr

 

1940 – leden–únor – začalo formování koordinačního centra nekomunistického (občanského) odboje – Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD); ustavil se na přelomu dubna a května t. r. a zastoupeny v něm byly vždy dvěma osobami Politické ústředí, obrana národa a Petiční výbor Věrni zůstaneme; orgán udržoval kontakt i s dalšími občanskými odbojovými organizacemi

          – dne 28. ledna se v Paříži z iniciativy M. Hodži ustavilo separátní „vzdorocentrum“ zahraničního odboje – Česko-slovenská národní rada; Hodža se dostal do vážného rozporu s Benešovým Československým národním výborem a již 22. listopadu 1939 vytvořil Slovenskou národní radu; část českých opozičníků, povzbuzena Hodžovou akcí, založila začátkem ledna 1940 v Londýně tzv. Český akční výbor, v němž působili Benešovi odpůrci (V. Myslivec, I. Marek, F. Dvorník); Beneš dosáhl u francouzské vlády zákroku proti Hodžově radě, takže byla 14. února zakázána; to byl výrazný krok k izolaci Benešových odpůrců

           – Praha zažila v poledne velké bombardování 62 letadel B-17 z 8. americké letecké armády; zahynulo na 700 lidí, dalších 1000 bylo zraněno

 

1959 – Ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že byly zveřejněny ratifikační listiny ke smlouvě mezi ČSR a Polskem o konečném vyřešení státních hranic

 

1989 – počátek února – publikováno programové prohlášení Obrody – Klubu za socialistickou přestavbu, jímž tato nezávislá iniciativa (sdružující bývalé reformní komunisty) vstoupila v život (již v lednu roku 1989 byl dopracován organizační řád); předsedou Klubu se stal V. Mencl; v květnu 1991 se Klub sloučil se sociálně demokratickou stranou; dne 14. února předsednictvo Federálního shromáždění odhlasovalo podstatně vyšší tresty za údajné „rušení veřejného pořádku“

 

1990 – papež Jan Pavel II. jmenoval 5 nových sídelních biskupů; po desetiletích bylo obsazeno všech 13 československých diecézí

 

1997 – dne 21. ledna v Praze podepsali předsedové vlád ČR a SRN (V. Klaus a H. Kohl) česko-německou deklaraci, v níž se německá vláda zavázala, že nevznese vůči ČR žádné nároky, avšak majetkové otázky sudetských Němců zůstaly jedním z otevřených problémů (podobně i otázka odškodnění českých obětí nacismu z let II. světové války); deklaraci schválil německý Spolkový sněm 30. ledna, Poslanecká sněmovna ČR (po čtyřech dnech často nechutných útoků republikánů) 14. února 131 hlasy proti 59 hlasům; v Senátu prošla deklarace poměrem hlasů 54 : 24.

 

Zdroj: František Čapka: Dějiny Zemí koruny 

 

 

V tento den se narodili:

 

Albín Polášek – (* 14. 2. 1879) sochař

Miroslav Zikmund – (* 14. 2. 1919) cestovatel

Zikmund Lucemburský – (* 14. 2. 1368) český, uherský a německý král a římský císař z dynastie Lucemburků

 

 

V tomto dni zemřeli:

 

Ivan Hálek – († 14. 2. 1945) lékař a politik

Jindřich Rohan – († 14. 2. 1978) dirigent

Josef Truhlář – († 14. 2. 1914) literární historik

Otakar Štáfl – († 14. 2. 1945) malíř

Václav Brtník – († 14. 2. 1955) spisovatel

Vlasta Štáflová – († 14. 2. 1945) spisovatelka

 

Zdroj: www.jmenasvatky.cz/kdy-ma-svatek-Valent%C3%BDn