Historie

Historie

Historická fakta

 

 

 

1402 – mladý kněz a posluchač univerzity, Jan Hus, se stal správcem a kazatelem v Betlémské kapli, kde v přístavku kaple také deset let bydlel; Betlémskou kapli v roce 1391 založili pražští měšťané kramář Jan Kříž a dvořan Hanuš z Mihlheimu; v zakládací listině z 24. května 1391 oba dárci výslovně ustanovili, že kaple má sloužit pro kázání v českém jazyce

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1420 – dne 17. března vyhlásil papežský legát za přítomnosti krále Zikmunda ve Vratislavi proti Čechům I. křížovou výpravu; šlo o první křížovou výpravu proti křesťanům od 13. století (tehdy v jižní Francii proti valdenským a katarům); k tažení proti Praze povolal Zikmund všechny své stoupence v České koruně; nedlouho předtím (4. března) dal ve Vratislavi popravit 23 odbojných měšťanů a nechal mučit a upálit pražského měšťana Jana Krásu za jeho sympatie k husitům (14. března)

 

 

 

 

 

1427 – při tažení táborů a sirotků pod velením Prokopa Holého do Rakous došlo k čtyřhodinové bitvě u Světlé (Zwettlu); Husité pod velením kněze Prokopa Holého zde rozdrtili vojsko rakouského vévody Albrechta Habsburského, do jehož čela byl jmenován zkušený válečník Reinprecht z Walsee; bitva byla jediným vojenským pokusem domácí šlechty postavit se první velké husitské rejse, pro české oddíly se stala prvním zahraničním vítězstvím v rámci husitských válek; vítězství u Světlé bylo předehrou k proslulým „spanilým jízdám“

 

 

 

 

 

 

 

1487 – dne 1. října bylo vydáno sněmovní usnesení (již 14. března t. r. vepsáno do zemských desek) postihující poddané, kteří opustili svůj grunt; každý, kdo grunt opustil bez vědomí vrchnosti, měl být, ať dlel kdekoliv, vrácen pod trestem zpět (za zběhlého poddaného byl stanoven poplatek 10–20 hřiven stříbra); napříště mohli poddaní opustit vesnici jen tehdy, jestliže dostali od vrchnosti tzv. výhostní list se svolením vrchnosti; tak začal s novými formami hospodaření panského velkostatku probíhat paralelní proces utužování poddanských vztahů; došlo rovněž k ukončení vleklého sporu o „sedání v lavicích“, v němž si panský stav přes všechny ústupky nižší šlechtě zajistil zřetelnou převahu při soudních jednáních; podobný spor probíhal od dob krále Jiřího na Moravě; zde se uzavřel v roce 1493 tzv. narovnáním, kdy páni postoupili rytířům šest z dvaceti soudcovských míst

 

1523–1543 – Ctiborem Drnovským z Drnovic sepsáno nové zemské zřízení Moravského markrabství – Kniha Drnovská

 

1524 – dne 9. srpna násilný převrat v Praze, kdy se vlády ve městě zmocnil za pomoci Zdeňka Lva z Rožmitálu horlivý staroutrakvista Jan Pašek z Vratu (od 14. března t. r. byl primátorem městské rady); přívrženci luterství byli z města vypuzeni, všichni měšťané museli přísahat na staroutrakvistické články (koncem října t. r. přijaty tzv. nové články, které odstraňovaly závěry hromničního sjezdu z konce ledna 1524, výrazně novoutrakvistického a v luteránském stylu); zahájena čtyřletá diktatura starokališnického patriciátu a perzekuce luteránů v Praze

 

 

 

 

 

1664 – zemřel Jan Mydlář, kat pražských měst; nejznámější z mistrů popravčích, a že jich našimi dějinami prošla pěkná řádka, se jako člověk i jako mistr svého oboru vymykal veškerým zvyklostem a zásadám té doby, ve které žil a vykonával své krvavé řemeslo; nebyl to jen obyčejný, krutý kat, člověk bez citu a inteligence, obden zmožen litry vypitého alkoholu, jak by se mohl ledakdo z nás domnívat; Jan Mydlář byl inteligentní, vzdělaný a moudrý muž, zakládající si na lidskosti, pochopení, lásce a vzájemné toleranci; tento bystrý a duchaplný člověk opovrhoval válkami a násilím, přestože krutost a násilí samo o sobě šly ruku v ruce cestou jeho krvavého řemesla

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1806 – dne 10. října byl v Praze otevřen Český stavovský polytechnický ústav (založen již 14. března 1803); vznikl přebudováním pražské stavovské inženýrské profesury (zřízena 9. listopadu 1717); prvním ředitelem se stal profesor F. J. Gerstner

 

1812 – státy a země habsburské říše začaly užívat oficiálního společného názvu – Rakouský císařský stát (Österreichischer Kaiserstaat)

         – dne 14. března v Paříži byla podepsána spojenecká smlouva mezi Rakouskem a Francií jako výsledek francouzsko-rakouského sbližování; velká zásluha připisována kancléři Metternichovi (v letech 1806–1809 rakouskému vyslanci v Paříži), který měl i zásluhu na sňatku Napoleona I. s dcerou Františka I. Marií Louisou (11. března 1810); Rakousko se zavázalo postavit pomocný sbor o síle 30 tisíc mužů, soustředěný v Haliči a vedený rakouskými generály (podléhal však Napoleonovu velení); Napoleon zato sliboval rozšířit rakouské území buď v Haliči, nebo v Ilyrii (případně ve Slezsku)

 

1848 – v místnostech Průmyslové jednoty projednal Svatováclavský výbor konečné znění petice císaři, které vypracoval advokát A. M. Pinkas; jeho značně loajální návrh (oproti původnímu znění) shrnoval v 11 bodech požadavky pražského občanstva

 

1928 – ve dnech 28.–29. ledna se konal kongres sociálně demokratických stran v ČSR, který přinesl ideové i politické sblížení československé a německé sociální demokracie; 14. března t. r. byl ustaven sjednocovací výbor obou stran za vedení jejich předsedů A. Hampla a L. Czecha

 

1934 – vládou byl zřízen Reeskontní a lombardní ústav, který působil jako banka peněžních ústavů

 

1939 – slovenský sněm vyhlásil v Bratislavě nezávislý a samostatný slovenský stát; Maďarsko zaslalo česko-slovenské vládě ultimátum, v němž žádalo okamžité odstoupení Podkarpatské Rusi a zároveň zahájilo vojenské akce k její okupaci; část 12. pěší divize generála Svátka se postavila na odpor (14.–16. března); prezident E. Hácha s ministrem zahraničí F. Chvalkovským odjeli do Berlína, kde jim A. Hitler o jedné hodině po půlnoci oznámil „nezvratnou vůli“ okupovat za několik hodin zbytek českých zemí a připojit je k říši; v případě nesouhlasu s okupací vyhrožoval zničením Prahy leteckým bombardováním; brutálnímu nátlaku Hácha podlehl; také vláda v Praze se tomuto diktátu podvolila

 

1942 – vydána vyhláška o prvním nuceném vystěhování obyvatelstva ve středních Čechách (mezi Vltavou a Sázavou) pro výcvikový tábor jednotek SS; následovalo další masové vyhánění českých obyvatel z oblasti Brdska, Milovicka, Vyškovska a Benešovska

 

1947 – ve Vídni skončilo československo-rakouské jednání o úpravě hranic, někteří ministři (zejména komunista V. Kopecký) chtěli posunout hranice i na jihu republiky

 

1950 – dne 11. března byl na základě prověrek životopisů vysokých funkcionářů (iniciovány sovětskými poradci, kteří přijeli v říjnu t. r. do Prahy na žádost K. Gottwalda z 16. září 1949) byl zproštěn funkce ministra zahraničí V. Clementis; novým ministrem byl jmenován V. Široký (14. března t. r.).

 

1953 – po návratu ze Stalinova pohřbu (umřel 5. března) zemřel prezident republiky K. Gottwald

 

1991 – atmosféra zjitřených nálad na Slovensku vyvrcholila při oslavě 52. výročí vzniku Slovenského státu, kdy došlo k napadení prezidenta V. Havla demonstranty

 

1992 – první československá vojenská jednotka dorazila do bývalé Jugoslávie, kde začala působit v rámci mírových sil OSN UNPROFOR

           – na shromáždění občanů v Bratislavě u příležitosti 53. výročí vzniku Slovenského státu bylo přijato memorandum požadující vyhlášení státní samostatnosti SR

 

 

Zdroj: František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech a FB stránka Přemyslovci

 

 

V tento den se narodili:

 

Alois Krása – (* 14. 3. 1828) politik

Bohumil Bydžovský – (* 14. 3. 1880) matematik, akademik

František Václav Pštross – (* 14. 3. 1823) právník a politik

George Jiří Kukla – (* 14. 3. 1930) klimatolog

Irma Reichová, provd. Reszlerová – (* 14. 3. 1859) pěvkyně

Otakar Nejedlý – (* 14. 3. 1883) český malíř

 

 

V tomto dni zemřeli:

 

Drahomíra Tikalová – († 14. 3. 1997) pěvkyně

Emanuel Poche – († 14. 3. 1987) historik

František Patočka – († 14. 3. 1985) lékař, imunolog

Jan Mydlář – († 14. 3. 1664) kat

Robert Guttmann – († 14. 3. 1942) malíř

Stanislav Zindulka – († 14. 3. 2019) český herec

Václav Kozák – († 14. 3. 2004) veslař

Václav Žalud –  († 14. 3. 1977) sochař

 

Zdroj: www.jmenasvatky.cz/kdy-ma-svatek-Matylda