Historie

Historie

Historická fakta

 

1371 – Jan Jindřich vydal poslední testament, podle něhož starší syn Jošt měl získat titul „dominus, marchio et princeps“ země Moravy, další dva synové Jan Soběslav a Prokop (vedle majetku) si podrželi markraběcí titul, ale museli složit slib lenní poslušnosti Joštovi

 

1621 – v březnu bylo zahájeno vypovídání kalvínských a bratrských duchovních; začal ústup posledních vojenských stavovských jednotek: Mansfeldovo vojsko vyklidilo západočeská města Plzeň (26. března), Falknov – Sokolov (9. dubna), Loket (7. května); ke konečné kapitulaci došlo v roce 1622 – Třeboň (16. března), Zvíkov (28. května), Kladsko (28. října)

 

1850 – na základě zákona č. 122 vzniklo v celé monarchii 57 obchodních a živnostenských komor v hlavních obchodních a průmyslových centrech (z toho v českých zemích v osmi – v Praze, Plzni, Chebu, Liberci, Českých Budějovicích, Brně, Olomouci a Opavě); funkce komor byla reprezentativní, poradní, správní a osvětově podpůrná; po vydání únorové ústavy (1861) získaly i funkci politickou (volily poslance do zemských sněmů a říšské rady) a jejich postavení bylo novelizováno (1868)

 

1918 – v Penze byla podepsána smlouva Odbočky Československé národní rady na Rusi s bolševickou vládou (komisařem národností J. V. Stalinem) o průjezdu legií přes Sibiř do Vladivostoku; smlouva však zavazovala legie, že každý vlak smí s sebou vzít jen 168 pušek a 1 kulomet; rozvrat v Rusku však způsobil, že pohyb legionářských vlaků se na přelomu dubna a května (v rozporu se smlouvou) úplně zastavil

 

1926 – některé ze vznikajících fašistických skupin (především Českoslovenští fašisté a Národní hnutí) se sdružily v Národní obec fašistickou (NOF); dne 2. ledna 1927 se v Brně sešel sjezd Velké rady fašistické, kde bylo zvoleno sedmičlenné direktorium vedené R. Gajdou; hnutí byl vzorem zejména italský fašismus, volalo po vládě silné ruky a požadovalo ustavení korporativního státu; své členy získávalo především sociální demagogií a levným nacionalismem, zaměřeným protiněmecky; mládežnická organizace NOF se nazývala Omladina

 

1937 – premiér M. Hodža jednal ve Vídni s kancléřem Schuschniggem o vzájemné spolupráci, která narážela v reálných situacích na stále větší potíže

 

1945 – dne 10. března zahájil 4. ukrajinský front pod velením generála I. J. Petrova (26. března vystřídán A. I. Jeremenkem) ostravskou operaci; 24. března zasáhla do bojů i 1. československá samostatná tanková brigáda. 30. dubna byla osvobozena Ostrava

 

1975 – ve dnech 25.–26. března schválilo federální shromáždění novelizaci zákoníku práce

 

Zdroj: František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech

 

 

 

V tento den se narodili:

 

František Páta – (* 26. 3. 1885) knihovník a literární historik

Ivan Hubač – (*26. 3. 1953) scénárista

Karel Setunský – (* 26. 3. 1850) politik

Oskar Nedbal – (* 26. 3. 1874) český skladatel, dirigent a violista

Prokop Diviš – (* 26. 3. 1698) přírodovědec a vynálezce bleskosvodu

Svojmír Mikulík – (* 26. 3. 1869) spoluautor těsnopisu

Václav Černý – (* 26. 3. 1905) literární historik

Václav Kaprál – (* 26. 3. 1889) skladatel a klavírista

 

 

 

V tomto dni zemřeli:

 

Bedřich Piskač – († 26. 3. 1929) malíř

Karel Sklenička – († 26. 3. 2001) hudební skladatel

Vendelín Budil – († 26. 3. 1928) český herec, režisér, divadelní podnikatel a ředitel

Věra Špinarová – († 26. 3. 1917) populární zpěvačka

 

 

Zdroj: www.jmenasvatky.cz/kdy-ma-svatek-Emanuel